Křeček velký

Jedná se o ohrožený druh kvůli ztrátě přirozeného prostředí, reprodukčním návykům, konkurenci zavlečených krys obecných a omezenému rozsahu 20 kilometrů čtverečních severně od Morodavy mezi řekami Tomitsy a Tsiribihina. Jeho místní název je votsotsa.

Je podobný králíkům-má velké uši, protáhlé zadní nohy a místo normálního běhu jako u křečků, spíše poskakuje. Váží od 1 do 1,5 kilogramu, jeho délka je 30 až 35 centimetrů, z čehož 21 až 25 centimetrů je ocas.

Žije v rodinných skupinách skládajících se ze samce, samice a potomstva posledních dvou až tří let. V písčité půdě podzemních lesů vyhrabává svými dobře vyvinutými hrabavými drápy systém podzemních nor, do kterého vede někdy až šest vchodů. Živí se ovocem, výhonky a měkkou kůrou. Potravu, jako většina křečků, drží při jídle v předních tlapkách.[3] Páry jsou monogamní a samice rodí pouze jedno nebo dvě mláďata ročně. Je to jediný žijící druh rodu Hypogeomys.

Křeček velký je v Česku v současnosti chován ve třech zoologických zahradách[4][5]:

• Zoo Jihlava
• Zoo Plzeň
• Zoo Praha

Na Slovensku tento druh nechová žádná zoo[4]. V celé Evropě i na světě je chován v 17 veřejných zoologických zařízeních, a to v celkovém počtu přibližně 50 jedinců[6].

Chov v Zoo Praha

Historie chovu v Zoo Praha se začala psát v roce 2000. Český prvoodchov se podařil roku 2007. Do roku 2017 bylo odchováno 12 mláďat.[7] Na počátku roku 2018 byl chován pár.[6] Zatím poslední mládě se narodilo v lednu 2019.[8]

Křeček velký, Zoo Praha

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Malagasy Giant Rat na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu křeček velký na Wikimedia Commons
• Galerie křeček velký na Wikimedia Commons