Křížová cesta ke svobodě

Pamětní místo vzniklo z iniciativy Konfederace politických vězňů. Památník byl odhalen 25. května 1996 a autorem je sochař Roman Podrázský. Tvoří jej soubor kamenů, které jsou pomníkem vězňům uranových dolů na Jáchymovsku, Slavkovsku a Příbramsku. Památník připomíná utrpení politických vězňů v uranových dolech, pomíjí však utrpení válečných a poválečných vězňů.[1]

Kamenů je celkem 16. Prvním zastavením je pískovcová plastika Brána svobody, která zpodobňuje reliéf mříže a klesající mužskou postavu. Památník nese časové označení 1948-1989 a na odvrácené straně je ženská postava, ačkoli političtí vězni pracovali v uranových dolech pouze do roku 1961 a vězněnými v těchto táborech byli jen muži.[1] Na plastiku navazuje řada pamětních kamenů s názvy bývalých pracovních táborů, ve kterých byl těžen uran, kameny nejsou řazeny podle žádného klíče.

V Jáchymově se zde každoročně na konci května setkávají bývalí političtí vězni z ČR i Slovenska u příležitosti vzpomínky, organizované Konfederací politických vězňů. Jáchymov tedy často symbolizuje utrpení způsobené komunistickým režimem v Československu. Křížová cesta ke svobodě je hlavním pietním místem vzpomínky a prvním zastavením naučné stezky „Jáchymovské peklo“.[2][3]

• 
  Brána svobody – centrální oboustranná plastika souboru
• 
  Barbora – trny
• 
  Bratrství – okovy
• 
  Bytíz – koule s řetězem
• 
  Eliáš – mříže
• 
  L-Elko – Jidášův měšec
• 
  Ležnice – květiny
• 
  Mariánská – růže
• 
  Nikolaj – spoutané ruce
• 
  Prokop – oprátka
• 
  Rovnost – vánoční zvoneček
• 
  Svatopluk – řetěz
• 
  Svornost – prameny a slzy
• 
  Vojna – lípová větvička
• 
  Vykmanov – ostnatý drát
• 
  12 – svíce