Křížová cesta (Duchcov)

Křížová cesta (via crucis, Kreuzweg) měla čtrnáct zastavení a končila Kalvárií s dřevěným křížem a kamennými plastikami Panny Marie a svatého Jana Evangelisty.

První zastavení se nacházelo na Mosteckém předměstí, nedaleko bývalé Mostecké brány (ulice G. Casanovy). Začátek cesty byl upravován a pravděpodobně posunut roku 1817 při stavbě nové císařské silnice procházející Duchcovem přes Mostecké předměstí dále na Liptice a Most. Dál cesta vedla Špitální ulicí podél ohradní zdi zámecké zahrady přes mostek nad Klášterním potokem protékajícím zámeckou zahradou. Zde podél budovy zámeckého špitálu a její bylinné zahrady, která sloužila pro potřeby místní lékárny. Křížová cesta se pak stáčela a procházela přímo za budovou hospitálu a směřovala k ohradní zdi zámecké zahrady, kde stávalo poslední zastavení – Kalvárie. Jednotlivá zastavení křížové cesty byla tvořena drobnými, z kamene zděnými kaplemi. Ty byly patrně opatřeny výklenky, ve kterých se nacházela vyobrazení zastavení křížové cesty, případně kolorované reliéfy.[1]

Dle soupisu soch obvodu duchcovského děkanství byla křížová cesta zřízena za hraběte Emanuela z Valdštejna. Dochovaly se pouze plastiky z Kalvárie, které jsou umístěny v pavilonu pro Reinerovu fresku a jsou řazeny mezi barokní produkci Brokofova okruhu.

Roku 1825 se nacházela křížová cesta ve velmi špatném stavu, dřevěný kříž byl již shnilý a jednotlivá zastavení poškozena navzdory údržbě. Děkan se zasadil s přispěním věřících o celkovou obnovu křížové cesty. Veškerý potřebný materiál, kámen a dubové dřevo na opravu poskytl držitel panství hrabě Antonín z Valdštejna. Zastavení vymaloval zkušený židovský malíř z Duchcova David Wolf.[1]

Roku 1825 pak stěží rozpoznatelná vyobrazení nově provedl osecký malíř Joseph Kaetsch. O obnovu kamenných plastik Kalvárie se postaral duchcovský sochař (statuarius) Wenceslaus Kühnl, který obě sochy ošetřil olejovým nátěrem. Po vztyčení nového kříže na Kalvárii a ukončení prací křížovou cestou prošlo 21. listopadu 1825 slavnostní procesí a vysvětilo všechna zastavení. Poté byla sloužena mše svatá ve špitální kapli.

Další rozsáhlou opravu zastavení křížové cesty a sousoší Kalvárie, kterou financoval pražský kanovník František Dittrich, uvádí pamětní kniha hospitálu roku 1852. Malířské práce odvedl teplický malíř Langs, ošetření soch a obnovu jednotlivých zastavení provedl Ignác Tobisch z Duchcova. Vysvěcení zastavení provedl za velkého procesí vypraveného z děkanského chrámu Zvěstování Panny Marie kanovník Dittrich za účasti místních kněží.

Roku 1927 byly odstraněny trosky křížové cesty ze Špitální ulice a ze silnice vedoucí ke sklárně Rindskopf (za zámeckou zahradou, při cestě na Osek). Vedle špatného stavu křížové cesty byly bezprostředním důvodem stavební úpravy této cesty. Patrně však tehdy byla nejméně jedna z kaplí křížové cesty zachována, objevuje se totiž na mladších fotografiích zámeckého hospitálu.[1][2]