Kóhei Učimura

V průběhu celého jednoho olympijského cyklu nebyl na vrcholných soutěžích ve víceboji ani jednou poražen a stal se třikrát mistrem světa a olympijským vítězem na olympijských hrách v roce 2012 v Londýně. Po zisku prvního titulu v roce 2009 ale něco takového sám odmítl jako nepravděpodobné.[1] Jeho vítězství navíc byla pokaždé suverénní, na MS 2009 jako dvacetiletý vyhrál před Danielem Keatingsem z Velké Británie i s jednou drobnou chybou o 2,575 b.,[2] následující šampionát před Philippem Boyem z Německa o 2,251 b. a v roce 2011 se stal mistrem světa s náskokem 3,101 b. Je prvním gymnastou historie, který vyhrál tři tituly mistra světa v šestiboji.[3] V minulosti se nicméně nekonaly šampionáty tak často, do roku 1978 jen jednou za čtyři roky a do roku 1993 jednou za dva roky.

Na olympijských hrách v Londýně ale prošel kvalifikací s několika zaváháními a postupoval až z devátého místa, což dokonce znamenalo, že se nevešel do nejsilnější skupiny gymnastů. Ve finále družstev měl potíže při seskoku z koně našíř. Původně mu rozhodčí závěr sestavy kvůli pádu neuznali a Japonsko bylo ve výsledcích až čtvrté. Japonci ale podali protest a požadovali, aby byl Učimura potrestán pouze srážkou za pád, nikoli za absenci závěru, jelikož sestavu ukončil navzdory hrubé chybě vstoje. Protest byl uznán a Japonsko se posunulo na druhé místo.[4]

Tyto potíže ale nijak nepoznamenaly jeho výkon ve finále víceboje. Tam opět s převahou zvítězil před Marcelem Nguyenem z Německa a Američanem Danellem Leyvou. Po pěti suverénních sestavách mírně zaváhal v posledním cvičení v prostných, ale bez problémů udržel velký náskok 1,6 bodu.[5] V bloku finále na nářadích pak ještě přidal právě v prostných stříbro.

I v dalším olympijském cyklu Učimurova suverenita pokračovala. Na Mistrovství světa 2013 v Antverpách znovu získal titul skoro dva body před nejbližším soupeřem. Připsal si i další tři medaile v individuálních finále a celkem se čtyřmi cennými kovy zažil nejúspěšnější šampionát v kariéře.

V čínském Nan-ningu na MS 2014 získal už pátý světový titul ve víceboji, když ve finále o 1,5 bodu porazil Brita Maxe Whitlocka. Znovu potvrdil vysoký standard na všech nářadích, vedle dvou nejvyšších známek nebyl na žádném z nich horší než devátý.[6] Na čtvrtém mistrovství světa v řadě získal ve finále víceboje znovu všech šest známek vyšších 15 bodů.[7]

Zvítězil také ve víceboji na mistrovství světa v Glasgow v roce 2015, kde navíc díky titulům ze soutěží družstev a na hrazdě zaokrouhlil počet svých zlatých medailí z mistrovství světa na deset.[8]