Jurij Alexandrovič Orlov

V roce 1911 nastoupil na matematicko–fyzikální fakultu univerzity v Petrohradě. Zoologii a anatomii ho vyučoval histolog Alexej Alexejevič Zavarzin. V roce 1917 absolvoval na katedře přírodních věd. Od roku 1916 do roku 1924 učil na lékařské fakultě Permské univerzity – i během občanské války; byl jedním z prvních zaměstnanců Permské univerzity a učitelů katedry histologie. Spolu s dalšími učiteli byl během ústupu Kolčaka evakuován na Tomskou univerzitu (1919–1920).[1]

V letech 1924 až 1935 vyučoval na Institutu výzkumu mozku a Vojenské lékařské akademii v Leningradu (jako docent na katedře cytologie a histologie). Oblast jeho vědeckého zájmu v této době zahrnovala studium nervového systému členovců. Od roku 1925 začal studovat paleontologii, o kterou se zajímal už od mládí.

Od roku 1939 přednášel na Moskevské státní univerzitě. V roce 1939 se stal řádným členem Moskevské společnosti přírodovědců. Od roku 1943 byl vedoucím oddělení paleontologie na geologické fakultě Moskevské univerzity. V letech 1945–1966 působil jako ředitel Paleontologického ústavu Akademie věd SSSR .

Je pohřben na Novoděvičím hřbitově. V roce 1966 bylo na jeho počest pojmenováno moskevské paleontologické muzeum.

Počátek jeho vědecké činnosti byl věnován komparativní morfologii nervového systému zvířat. Později začal studovat evoluční vývoj mozku na materiálech fosilních savců. Pak přešel zcela k paleontologickým studiím. V roce 1928 objevil v Pavlodaru naleziště pozůstatků neogenní fauny jménem «Husí přelet».[2]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Орлов, Юрий Александрович na ruské Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jurij Alexandrovič Orlov na Wikimedia Commons