Julia Wardová Howeová
Julia Wardová Howeová (Julia Ward Howe; 17. května 1819 New York – 17. října 1910 Portsmouth na Rhode Islandu) byla americká básnířka, spisovatelka, abolicionistka a obhájkyně práv žen.
Julia Wardová Howeová | |
---|---|
Rodné jméno | Julia Ward |
Narození | 27. května 1819 New York |
Úmrtí | 17. října 1910 (ve věku 91 let) Portsmouth |
Místo pohřbení | Hřbitov Mount Auburn |
Povolání | básnířka, spisovatelka, mírová aktivistka, sufražetka, autorka písní a textařka |
Témata | poezie |
Významná díla | Battle Hymn of the Republic |
Ocenění | Národní ženská síň slávy (1998) Rhode Island Heritage Hall of Fame Women inductee |
Manžel(ka) | Samuel Gridley Howe |
Děti | Laura E. Richards[1] Maud Howe Elliott Florence Howe Hall Henry Marion Howe Julia R. Anagnos |
Rodiče | Samuel Ward a Julia Rush Cutler Ward |
Příbuzní | Samuel Ward, Louisa Ward Crawford Terry, Annie Ward Maillard a Henry Ward (sourozenci) |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
Julia Wardová byla dcerou bohatého bankéře v New Yorku. V roce 1843 se provdala za lékaře a aktivistu za občanská práva Samuela Gridleye Howea. Celkem pak měli šest dětí. Její první básnické sbírky se jmenovaly Passion flowers (Mučenky, 1854) a Words for the hour (Slova pro tuto hodinu, 1856). Následovaly dvě dramata: The world's own (Patřící světu; 1857) a Hippolytos (1858) a próza A trip to Cuba (Cesta na Kubu, 1860).
Během občanské války Howeová napsala text vlastenecké písně The Battle Hymn of the Republic (Bitevní hymna republiky) na nápěv John Brown's Body, která se dodnes v USA často hraje při oficiálních příležitostech. Poté se věnovala hlavně filozofii, napsala různé metafyzické a teologické eseje. V roce 1866 byly její nejlepší básně publikovány pod názvem Later lyrics (Pozdější básně). Inspirována cestou na Krétu roku 1867 napsala knihu From the oak to the olive (Od dubu k olivě).
Howeová byl jednou z nejuznávanějších vůdkyň hnutí za práva žen ve Spojených státech. V roce 1870 vyvolala rozruch textem Mothers' Day Proclamation, Proklamace Dne matek, navrhujícím zavést Den matek jako den protestů proti válce.
Její pozdější spisy jsou: Emergencies and how to treat them (Mimořádné situace a jak se v nich chovat, 1871, 2. vyd. 1874); Modern society (Moderní společnost, 1880); Margaret Fuller, marchesa Ossoli (Margaret Fullerová, markýza Ossoliová, 1883). V roce 1907 byla zvolena do Americké akademie umění a literatury (American Academy of Arts and Letters).
Dům Samuela Gridleyho a Julie Wardové Howeové v Bostonu, kde žila se svým manželem v letech 1863 až 1866, je od roku 1974 zapsán v národním registru historických míst jako národní kulturní památka USA.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Julia Ward Howe na německé Wikipedii.
- Virginia Blain, Isobel Grundy, Patricia Clements: The Feminist Companion to Literature in English.
Literatura
- Mary Hetherington Grant: Private Woman, Public Person: An Account of the Life of Julia Ward Howe from 1819 to 1868 (= Scholarship in Women's History 5). Carlson, New York 1994, ISBN 092601966X.
- Elaine Showalter: The Civil Wars of Julia Ward Howe: A Biography. Simon & Schuster, New York 2016, ISBN 9781451645903.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Julia Wardová Howeová na Wikimedia Commons