Juhan Smuul

Juhan Smuul, vlastním jménem Johannes Schmuul (18. února 1922 Koguva – 13. dubna 1971 Tallinn) byl estonský spisovatel a novinář.

Johannes Smuul
Narození	18. února 1922 Koguva
Úmrtí	13. dubna 1971 (ve věku 49 let) Tallinn
Místo pohřbení	Metsakalmistu
Povolání	básník, spisovatel, novinář, scenárista a politik
Ocenění	Stalinova cena (1952) Leninova cena (1961) Leninův řád (1967) medaile Za udatnou práci za velké vlastenecké války 1941–1945 Řád čestného odznaku … více na Wikidatech
Politická příslušnost	Komunistická strana Sovětského svazu
Manžel(ka)	Ita Saks
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Pocházel z rolnické rodiny z ostrova Muhu, střední školu nedokončil kvůli nemoci. Za druhé světové války sloužil v Rudé armádě. Po válce byl redaktorem periodik Rahva Hääl, Sirp ja Vasar a Pioneer.

V roce 1951 vstoupil do Komunistické strany Sovětského svazu. Byl členem Ústředního výboru Komunistické strany Estonska, poslancem Nejvyššího sovětu SSSR a od roku 1953 do své smrti zastával funkci předsedy Estonského svazu spisovatelů. Byla mu udělena Stalinova cena (1952), Leninova cena (1961) a titul národního spisovatele Estonské SSR (1965).[1]

Smuulova raná tvorba náleží k socialistickému realismu, později se zaměřil na čtenářsky atraktivní reportáže z cest po světě. Jeho nejpřekládanějším dílem je Ledová kniha, pojednávající o výpravě do Antarktidy. K dobrodružnému žánru patří i prózy Japonské moře, prosinec a Punťa mořeplavec. Sbírka povídek Dopisy ze Sydegate zobrazuje s humorem život na estonském venkově. Smuul je také autorem divadelní hry Lea, odehrávající se za druhé světové války, a satirického monodramatu Plukovníkova vdova. Napsal scénář k úspěšné filmové komedii Suleva Nõmmika Tady jsme.[2]

Byla po něm pojmenována Literární cena Juhana Smuula a v obci Koguva se nachází muzeum věnované jeho tvorbě.