Juana de Ibarbourou

Juana Fernández Morales de Ibarbourou, známá i jako Juana de América (8. března 1892, Melo – 15. července 1979, Montevideo), byla uruguayská básnířka. Její poezie je často velmi erotická. V roce 1909, ve věku 17 let vydala svou první knihu, prózu Derechos femeninos (Práva žen), jíž začala svou celoživotní kariéru feministky. K jejím nejznámějším feministickým básním patří La Higuera či Como La Primavera. Její osobní život provázela tragédie, když se jediný syn Julio stal gamblerem a narkomanem a Juana utratila téměř všechny své peníze, aby zaplatila jeho dluhy a náklady na jeho lékařskou péči. Byla čtyřikrát nominována na udělení Nobelovy ceny za literaturu.[1]

Juana de Ibarbourou
Rodné jménoJuana Fernandez Morales
Narození8. března 1892
Melo
Úmrtí15. července 1979 (ve věku 87 let)
Montevideo
Příčina úmrtíinfarkt myokardu
Místo pohřbeníCementerio del Buceo
Povoláníspisovatelka a básnířka
Žánrpoezie a lyrická poezie
Tématapoezie
OceněníŘád peruánského slunce (1938)
Řád Jižního kříže (1945)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bibliografie
  • Lenguas de diamante (1919)
  • Raiz salvaje (1920)
  • La rosa de los vientos (1930)
  • Oro y tormenta (1956)
  • Chico Carlo (1944)

Vyznamenání

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Juana de Ibarbourou na anglické Wikipedii.

  1. Nomination Database [online]. [cit. 2017-04-19]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.