Joseph Polchinski

Joseph Polchinski (16. května 1954 – 2. února 2018) byl americký teoretický fyzik a strunový teoretik. Vystudoval Canyon del Oro High School v Tucsonu v Arizoně v roce 1971, bakalářský titul získal na Kalifornském technologickém institutu v roce 1975, a doktorát na Kalifornské univerzitě v Berkeley v roce 1980 pod vedením Stanleyho Mandelstama. Poté zastával postgraduální pozice ve SLAC (1980-1982) a na Harvardu (1982-1984). V letech 1984-1992 byl profesorem na Texaské univerzitě v Austinu. A od roku 1992 působil jako profesor fyziky na Kalifornské univerzitě v Santa Barbaře a byl stálým členem Kavliho institutu pro teoretickou fyziku.[1]

Joseph Polchinski
Narození16. května 1954
Hawthorne
Úmrtí2. února 2018 (ve věku 63 let)
Santa Barbara
Příčina úmrtírakovina mozku
BydlištěWhite Plains
Alma materKalifornský technologický institut
Kalifornská univerzita v Berkeley
Canyon del Oro High School
Povoláníteoretický fyzik
ZaměstnavateléTexaská univerzita v Austinu
Harvardova univerzita
Kalifornská univerzita v Santa Barbaře
OceněníCena Dannie Heinemana za matematickou fyziku (2007)
Diracova medaile (2008)
Diracova medaile Mezinárodního centra teoretické fyziky (2008)
Physics Frontiers Prize (2013)
Fundamental Physics Prize (2017)
… více na Wikidatech
Webwww.kitp.ucsb.edu/joep/
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Polchinski je autorem dvousvazkové učebnice Teorie Strun, publikované v roce 1998. Mezi jeho příspěvky k teoretické fyzice jsou nejznámější D-brány. Roku 2008 získal Diracovu medaili za práci na teorii superstrun.[2] Stal se laureátem Fundamental Physics Prize pro rok 2017.[3]

Polchinského paradox

V roce 1990 komentoval Novikovův princip vnitřní konzistence (ve vztahu k odesílání objektů nebo lidí pomocí červí díry do minulosti, a časovým paradoxům, které by mohly být následkem). Polchinski zavedl potenciálně paradoxní situaci zahrnující kulečníkovou kouli poslanou přes červí díru, která ji pošle zpět v čase. V tomto případě je koule vystřelena do červí díry pod úhlem tak, aby pokud bude nadále na této cestě, bude konec červí díry v minulosti ve správném úhlu, čímž dojde ke srážce s jejím dřívějším já, což samozřejmě povede ke srážce a změně dráhy a zabránění vstupu do červí díry. Fyzik Kip Thorne tento problém nazval „Polchinského paradox“. Později studenti přišli s řešením, kterému se podařilo odstranit jakékoli nesrovnalosti tím, že koule z budoucnosti se objeví v jiném úhlu, než který se použije pro generování paradoxu, a proto dojde pouze k letmému doteku s jejím mladším já namísto odchýlení dráhy daleko od červí díry. Rána změní její trajektorii správným způsobem tak, že bude cestovat zpátky v čase pod úhlem, který zaručí letmý dotek její mladší verze.[4]

Článek z roku 2012 o černých dírách

V červenci 2012 publikoval Polchinski, spolu se svými dvěma studenty, Ahmedem Almheirim a Jamesem Sullym, a kolegou strunovým teoretikem Donaldem Marolfem z Kalifornské univerzity v Santa Barbaře článek o Hawkingově záření. Výpočty v článku provedené naznačují, že relativistický princip ekvivalence je špatně nebo jiný klíčový princip kvantové mechaniky je nesprávný.[5]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Joseph Polchinski na anglické Wikipedii.

  1. www.kitp.ucsb.edu [online]. [cit. 2017-01-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-04-17.
  2. http://www.ictp.it/about-ictp/prizes-awards/the-dirac-medal/the-medallists-%281%29/dirac-medallists-2008.aspx
  3. LEACHMAN, Shelly. Another Major Breakthrough [online]. December 5, 2016 [cit. 2016-12-05]. Dostupné online. (anglicky)
  4. THORNE, Kip S. Black Holes and Time Warps. [s.l.]: W. W. Norton, 1994. ISBN 0-393-31276-3. S. 510–513. (anglicky)
  5. Astrophysics: Fire in the hole!

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.