Josef Umlauf

Josef Umlauf (19. května 1800 Železný Brod[1][2][3][4] – 4. října 1869 Bělá pod Bezdězem[5]) byl český důstojník[P 1] dělostřelectva císařsko-královské armády[1], spisovatel, regionální historik[2] a kronikář[1].

Josef Umlauf
Narození19. května 1800
Železný Brod
Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí4. října 1869 (ve věku 69 let)
Bělá pod Bezdězem
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníBělá pod Bezdězem
Povolánídělostřelecký důstojník, spisovatel, regionální historik
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život

Pocházel z rodiny vojenského lékaře[3] c. k. husarského pluku[4], později městského lékaře[2] v Železném Brodě.[4] Navštěvoval školu v Železném Brodě a od roku 1812[4] gymnázium[3] v Jičíně. Již v této době měl zájem o historii a navštěvoval zříceniny hradů.[4]

Vojenská kariéra

Roku 1821 vstoupil dobrovolně jako kadet do 4. dělostřeleckého pluku generálmajora barona Fašinka v Českých Budějovicích,[4] současně studoval v Českých Budějovicích v letech 1922–23 matematickou školu.[4] Ve studiu pokračoval do roku 1825[2] v Praze, kam byl na vlastní žádost přeložen k 1. pluku.[4] Roku 1829 sloužil v hodnosti desátníka při c. k. sboru pumovníků ve Vídni.[4] Během povstání v Itálii sloužil pod velením Radeckého[1][4] ve Veroně (1831), od roku 1836 jako pobočník u prvního armádního sboru u majora Ondřeje Müllera z Müllenau v Miláně a v hodnosti poručíka v Padově (1839).[4] Roku 1840 byl převelen do Prahy.[4] Zde během červnových bouří v roce 1848 se svou baterií vytáhl na Václavské náměstí.[1][3] Roku 1849 byl povýšen na setníka (Artillerie-hauptmann[3]), načež na vlastní žádost odešel do penze.[1] V penzi žil v Železném Brodě a od roku 1851[1][3] (nebo 1852)[2][4] do své smrti v Bělé pod Bezdězem.[2]

V penzi

Po odchodu na odpočinek se plně věnoval své zálibě v historii.[1] V době pobytu v Železném Brodě[1] napsal Dějepis Železného Brodu.[2] Na základě studia městských knih a dalších achiválií mezi lety 1853–1856 zpracoval na více než tisíci rukopisných stranách historii Bělé pod Bezdězem.[4] Z tohoto rukopisu čerpal informace pro svá díla např. Zikmund Winter.[1]

Dne 6. července 1858 shořela při požáru bělské Valdštýnské ulice i Umlaufova knihovna[4] obsahující více než 300 českých, německých, anglických a italských knih.[1]

Pohřben byl v Bělé pod Bezdězem.[1]

Dílo

Vojenství

Umlauf byl uznávaným odborníkem ve vojenské strategii, balistice a puškařství, ale jeho díla zůstala většinou v rukopisech.[2]

  • O puškařství starodávném v Čechách, rukopis vzniklý po roce 1859[4]
  • Umění dělostřelecké a jeho stav léta 1857–1861 v císařsko-královské armádě rakouské, rukopis o 503 stranách, překlad německého služebního předpisu z roku 1857 s Umlaufovými postřehy z vojenské praxe, 1861[4]
  • Zásady strategie od Jeho císařské Výsosti arciknížete rakouského Karla, gouvernera a generálního kapitána Království českého a t. d.,[4] překlad, nákladem Josefa Zwickela, Mladá Boleslav 1862[3][4]

Monografie
  • Dějepis města Železného Brodu nad Jizerou[4], rukopis[2]
  • Dějepis okresního města Bělé jinak Nového Bezdězí v Boleslavsku, rukopis s úvodem o 38 stranách, dalšími 934 stranami textu a 130 stranami dodatků, 1853–1856[4]
  • Dějepis c. k. výsadního sboru ostrostřeleckého v okresním městě Bělé jinak Novém Bezdězi, rukopis[1]

Studie
  • Zřízení bratrstva literátů v Českých Budějovicích, 1845 v ČČM[2]
  • Práva a nařízení lidu vojenskému, vydaná od Petra Voka z Rožmberka, 1847 v ČČM[2][3]
  • Bělá čili Nový Bezděz v Boleslavsku, 1847 v Památkách archeologických[2]
  • Několik studií ve sborníku Boleslavan[1][3][4]

Odkazy

Poznámky
  1. Dosáhl hodnosti setníka (Hauptmann), nejvyšší hodnosti nižších důstojníků.

Reference
  1. HOFFMAN, Zdeněk. Malá galerie známých rodáků a někdejších obyvatel Bělé. Bělá pod Bezdězem: Kulturní a společenské středisko v Bělé pod Bezdězem, 1998. 33 s. S. 14.
  2. BENEŠ, Luděk. Osobnosti Mladoboleslavska. [s.l.]: Muzeum Mladoboleslavska, 2009. S. 229.
  3. WURZBACH, Constantin von. Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. Ullik-Vassimon. Svazek 49. Wien: Verlag der Universitäts-Buchdruckerei von L. C. Zamarski, 1883. 348 s. Dostupné online. S. 23, 24.
  4. ZUMAN, František. Josef Umlauf, bělský kronikář. Věstník okresu bělského. 1910-09-24, roč. II, čís. 9, s. 65–69.
  5. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.