Josef Rousek

Narodil se ve Staré Huti č. 105, v rodině nádeníka a domkáře Josefa Rouska a jeho manželky Marie, rozené Chyleové.[1][2]

Dne 31. ledna 1898 se oženil s Antonií Kvěchovou (1870–??),[2] se kterou měl čtyři děti.[3] Do Prahy byl přijat s rodinou v roce 1898, rodina žila na Kampě (tehdejší Praha III.). V roce 1903 se Rouskovi nastěhovali do domu č. p. 514;[2] tento dům je známý jako dům U Obrazu Panny Marie.[4] Josef Rousek tu byl také domovníkem a na řece měl půjčovnu loděk, které sám opravoval i stavěl.

Proslavil se tím, jak zachraňoval tonoucí. Dostalo se mu i odměny od pražského magistrátu za záchranu tonoucích. To bylo v roce 1910, kdy při opravě Karlova mostu, spadlo lešení s pracujícími lidmi. Přispěchal bez váhání tonoucím na pomoc, šesti pomohl a dopravil je do bezpečí. Sám policejní rada pak napsal Rouskovým jménem žádost na magistrát, aby nějak odměnili příkladnou odvahu majitele půjčovny loděk z Kampy. Vyřízení žádosti samozřejmě dlouho a dlouho nepřicházelo. A když posléze přišlo, Josef Rousek je po přečtení roztrhal. Neboť pražský magistrát se rozhodl, že daruje panu Rouskovi za záchranu šesti životů velkomyslně – čtyři koruny.[5]

Teprve v roce 1921 ho pražské policejní ředitelství reálně vyznamenalo za záchranu 52 lidí. V roce 1925 uváděl časopis Světozor počet 76 zachráněných, tonoucích.[6]

Za svůj život zachránil asi dvě stě lidí a z Vltavy vytáhl okolo stovky utopenců.

Josef Rousek (1925)

• Článek na stránkách časopisu Prostor-ad.cz s obrázky