Josef Prinke

Josef Prinke (* 3. května 1891 , Most[1] - 26. června 1945 , Praha ) byl českoněmecký malíř, grafik a ilustrátor.

Josef Prinke
Narození3. května 1891
Most
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí26. června 1945 (ve věku 54 let)
Praha
Československo Československo
Povolánímalíř, řezbář a grafik
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život

Josef Prinke se narodil do chudých poměrů a nemohl si dovolit studovat. Byl jedním ze šesti dětí hajného, kterého v roce 1907 zastřelil pytlák. Proto ani nedokončil gymnázium a v roce 1911 odešel k vojsku. Na počátku 1. světové války byl při prvním nasazení na srbské frontě velmi těžce zraněn a až do konce války se zotavoval. V té době se mu dostala do rukou kniha Rudolfa Steinera Jak dosáhnout poznání vyšších světů, která ovlivnila rozhodnutí stát se malířem. Jako válečný invalida byl přijat na pražskou Akademii do ateliéru Augusta Brömse. Ten si svého žáka velmi cenil a již během studia mu doporučil vystavovat.

Po absolvování Akademie (1918-1921) se v letech 1923-1924 osobně stýkal s Rudolfem Steinerem ve Švýcarsku a byl ovlivněn jeho antroposofickým učením. Po návratu do Prahy vedl kursy malování pro Čechy i Němce a měl několik samostatných výstav, pořádaných Krasoumnou jednotou v Rudolfinu (1920, 1922, 1925, 1928, 1937).[2] Zemřel po 2. světové válce na následky týrání v českém koncentračním táboře 26. června 1945. Část díla Josefa Prinke zachránila jeho manželka Agnes Prinke, které se podařilo uprchnout z Prahy do Německa. Velkou část pozůstalosti - celkem 244 prací zahrnujících figurální kresby, akvarely tempery a olejomalby má ve své sbírce Památník národního písemnictví.[3]

Dílo

Prinkeho malbu, která je více senzitivní než racionální, významně ovlivnilo antroposofické učení Rudolfa Steinera.[2] Jeho zacházení s barvou je právě tak rozhodné a energické jako pečlivé a zdrženlivé. Experimentoval s výtvarnými technikami a jeho dílo má stylové rozpětí od realistických studií po spirituální malby na pomezí abstrakce.[4] Mnohé z jeho obrazů jsou zvláštním způsobem zároveň nenápadné a přesto živě zářivé.[5]

Zastoupení ve sbírkách
  • Památník národního písemnictví
  • Galerie umění Karlovy Vary
  • Soukromé sbírky v Čechách a Německu

Galerie
  • Prinke Josef - Během západu slunce
  • Prinke Josef - Ilustrace k Morgensternovi (ručně kolorovaný dřevořez) po 1918
  • Prinke Josef - Hradčany (linoryt)
  • Prinke Josef - Květiny
  • Josef Prinke - Symbolistní krajina (pastel)

Odkazy

Reference
  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Most
  2. Ivo Habán, in: Habánová A (ed.), 2013, s. 356
  3. Dačevová R, a kol., 2012, s. 68, 120
  4. Dačevová R, a kol., 2012, s. 67-68
  5. Galerie Josefa Adamce, Josef Prinke – zapomenutý pražský malíř, 2010

Literatura
  • Habánová A (ed.), Mladí lvi v kleci, OG Liberec, GVU Cheb, Nakl. Arbor vitae, Řevnice 2013, ISBN 978-80-7467-025-1 (Arbor vitae), ISBN 978-80-85050-99-8 (OGL)
  • Rumjana Dačevová a kol., Karáskova galerie, Památník národního písemnictví Praha 2012, ISBN 978-80-87376-01-0
  • Jaroslav Anděl a kol., Myslet bez konce: Rudolf Steiner inspirací / Thinking without limits: Inspired by Rudolf Steiner, DOX, Centrum současného umění / Centre for Contemporary Art, Praha 2011, ISBN 978-80-87446-09-6
  • Andreas Albert, Michael Hocke, Josef Prinke: Ein vergessener Maler aus Prag, Dresden 2009
  • Marie Rakušanová, Ladislav Daněk, Vzplanutí: Expresionistické tendence ve Střední Evropě 1903-1936, kat. 200 s., Sbírka Galerie Ztichlá klika, Muzeum umění Olomouc 2008, ISBN 978-80-87149-02-7

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.