Josef Pelej

Josef Pelej (17. října 1908, Nevcehle[1] – 30. června 1942, Praha, Kobyliská střelnice[2][3]) byl za protektorátu příslušníkem ilegální vojenské odbojové organizace Obrana národa.[2]

Josef Pelej
Narození17. října 1908[1]
Nevcehle[1]
Úmrtí30. června 1942[2]
Praha, Kobyliská střelnice[2]
Příčina úmrtípopraven zastřelením[3]
BydlištěPraha - Vršovice, Brožíkova 36[1] [p 1]
Alma materPrávnická fakulta Univerzity Karlovy
Znám jako„muž pod šifrou 65“[1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Moták plukovníka Josefa Churavého z pankrácké věznice v Praze (1942), kde se zmiňuje o Josefu Pelejovi

Odbojová činnost

Pelej byl spolupracovníkem štábního kapitána Václava Morávka a zřejmě i jeho kontaktem na majora letectva RNDr. Josefem Jedličkou.[2] Podle zjištění gestapa měl najímat po Praze asi 20 bytů,[2] které sloužily jako zpravodajské přepážky nebo konspirační byty.[2] Jeden z těchto bytů byl v Karlově ulici (Karlova 145/25, Praha 1), kde se gestapo pokusilo neúspěšně zatknout štábního kapitána Václava Morávka (viz dále).[2] Josef Pelej byl zatčen dne 18. prosince 1941 v Husově fondu (spolek pro podporu nemajetných studentů - v likvidaci) na adrese Jungmannova 26/15, Praha 1.[2] Ihned po zatčení Josefa Peleje byly místnosti spolku gestapem úředně uzavřeny. (Později gestapo činnost spolku opět povolilo.)[2]

Byt v Karlově ulici byl gestapem odhalen na základě výslechu Josefa Peleje zadrženého 18. prosince 1941 v Jungmannově ulici.[2] V tomto domě se nacházel konspirační byt Tří králů obývaný manžely Schmiedlovými: nevidomým Janem Schmiedlem a neslyšící Janou Schmiedlovou.[2] Přepadové komando úředníků gestapa pod vedením Wilhema Schultze tady překvapilo brzy ráno 20. prosince 1941 Václava Morávka.[2] Štábní kapitán čelil přesile osmi příslušníků gestapa.[2] Nejprve zasáhl kriminálního komisaře Dittmara Bingela do pravého ramene a pravého kyčle.[2] Odraženou střelou pak zasáhl příslušníka gestapa Williho Lingnera do stehna.[2] Když zasahujícímu komandu došla munice, nechal velící Wilhelm Schultze obsadit vchod do domu a jednoho příslušníka gestapa odeslal pro přivolání posil na nedaleké policejní komisařství.[2] V nestřeženém okamžiku seběhl obklíčený Václav Morávek do přízemí domu, kde hlídkujícího úředníka gestapa Alfreda Jägera střelil do pánve.[2] Sám pouze lehce zraněný unikl na ulici.[2] Po přestřelce v Karlově ulici zůstal štábní kapitán Václav Morávek prakticky bez spojení a bez kontaktů.[2]

V konspiračním bytě padly (podle poválečné výpovědi Dittmara Bingela) do rukou gestapa výbušniny, rozsáhlý zpravodajský materiál, šifrovací kniha a seznamy konfidentů gestapa (tzv. index Hnutí odporu).[2] Gestapo také údajně našlo Morávkovy „paměti“ (nazvané „Od důstojníka k zločinci“), které (pokud skutečně existovaly) se ale nedochovaly.[2] [p 2]

Soud a poprava

Josef Pelej byl za svoji odbojovou činnosti odsouzen k trestu smrti. Přibližně měsíc po atentátu na Reinharda Heydricha (27. května 1942) během tzv. druhé heydrichiády byl Josef Pelej dne 30. června 1942 v podvečer[3] na Kobyliské střelnici v Praze (společně s podplukovníkem Josefem Mašínem, plukovníkem Josefem Churavým, majorem Josefem Jedličkou[2] a některými dalšími členy Obrany národa) popraven zastřelením. Jeho tělo bylo s ostatními zastřelenými převezeno do Strašnic, spáleno ve Strašnickém krematoriu a popel rozptýlen na zelenou plochu poblíž objektu.

  • Pět bronzových desek se jmény popravených v úterý dne 30. června 1942 v 19.30
  • Josef Pelej mezi popravenými dne 30. června 1942 v Praze na Kobyliské střelnici
  • Popravní protokol z 30. června 1942 (1. strana, německý originál)
  • Popravní protokol z 30. června 1942 (1. strana, překlad do češtiny)
  • Popravní protokol z 30. června 1942 (2. strana, německý originál)
  • Popravní protokol z 30. června 1942 (2. strana, překlad do češtiny)
  • Tryzna (30. června 1947),
    titulní strana dokumentu[4]
  • Tryzna (30. června 1947), Seznam popravených[4]

Odkazy

Poznámky
  1. V letech 1910 až 1947 se ulice jmenovala „Brožíkova“ (německy Brožík–Strasse), nyní (2019) se jmenuje „Kvestorská“ a nachází se na Praze 4.[2]
  2. Jako místo nálezu těchto Morávkových „pamětí“ je uváděn sice byt v Karlově ulici, ale podle protokolu byly nalezeny v jiném bytě o 5 dní dříve a to již dne 15. prosince 1941.[2]

Reference
  1. KOŠAŘ, Jiří; SEDLÁČEK, Jiří. K otázkám Václava Morávka; Téma: Československý odboj, Vydáno dne: 21. 03. 2009 [online]. 2009-03-21 [cit. 2019-01-10]. Josef Pelej (narozen 17.10.1908 v obci Nevcehle, okr.Dačice), bytem Praha, Vršovice, Brožíkova 36; nejspíše "muž pod šifrou 65". Dostupné online.
  2. PADEVĚT, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou: místa – události – lidé. 1. vyd. Praha: Academia, Archiv hlavního města Prahy, 2013. 804 s. ISBN 978-80-200-2256-1, ISBN 978-80-86852-53-9. Kapitola Jungmannova 26/15, Praha 1; Karlova 145/25, Praha 1, Kvestorská ulice, Praha 4, s. 146, 148, 464.
  3. Prag - Kobylisy (Kobyliská střelnice) Seznam popravených [online]. [cit. 2019-01-12]. Pelej Joseph (Josef) * 17.10.1908; hingerichtet am Dienstag den 30.06.1942 um 19:30 Uhr. Dostupné online. (německy)
  4. Československá obec legionářská, Obrana národa, Svaz osvobozených politických vězňů a pozůstalých po obětech nacizmu, Svaz brannosti. TRYZNA na paměť 71 příslušníků vojenského odbojového hnutí OBRANA NÁRODA, kteří byli popraveni za druhého stanného práva dne 30. června 1942. Praha X: Tiskla Litera, 30. 06. 1947 (30. 06. 1947 tisk). 2 s. S. 1,2. Oznámení o pořádání TRYZNY jako 1 list. Na titulní (čelní) straně informace o organizátorech pietního shromáždění, o účelu, místu a času konání akce. Na rubové straně uveden jmenný seznam 71 popravených (včetně povolání a ročníku narození).

Související články
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.