Josef Bělohlav (kartograf)

Vystudoval gymnázium v Písku a poté geografii na filozofické fakultě pražské univerzity. Doktorem filozofie se stal v roce 1906 obhájením práce o historickém vývoji řeky Otavy.[3] Poté působil jako asistent na geografickém ústavu UK, kde se specializoval na meteorologii a hydrografii.[4]

Byl ženat s Annou Chválovskou (*1879).[5] Později byla jeho manželkou, spoluautorkou a nakladatelkou Irena Bělohlavová (+16.1.1951 v Praze).[6][p 1] Manželství zůstalo pravděpodobně bezdětné.[7]

Josef Bělohlav započal vydávání rozsáhlých geografických projektů, jejichž vydávání přerušila první světová válka. Jednalo se zejména o Podrobné mapy zemí Koruny české, Systematické monografie a Vlastivědný sborník. Pouze zahájena byla edice Světové monografie v obrazích (Pompeje) a Knihovna vlastivědného sborníku (Šumava).[8]

Část jeho díla vydala jako nakladatelka manželka Irena Bělohlavová.

Stěžejním kartografickým dílem Josefa Bělohlava jsou barevné vrstevnicové Podrobné mapy zemí Koruny české a mapy vzdáleností všech míst při silnici ležících v měřítku[4]

• Podrobné mapy zemí koruny České v měřítku 1:75.000 a mapy vzdáleností všech míst při silnici ležících (vydal František Topič, Praha, v letech 1909–1914, celkem v 53 sešitech, včetně statisticko-historického průvodce)

Každý z vydaných sešitů obsahoval mapu 1:75 000, která byla vytištěna na samostatném listu, mapu vzdáleností mezi sídly v km a textovou část, která obsahovala statisticko-historickou část od Karla Kučery a rejstřík. Vydávání map, které počítalo celkem se 156 sešity, nebylo dokončeno. Další vydávání znemožnila první světová válka.[9] [10]

V těchto dvou edicích bylo vydáno:

• roč. I: Turnov, Mnichovo Hradiště, Baška (Chorvatsko), Soběslav, Jičín, Třeboň. Náchod, České Budějovice, Hluboká, Rovensko; roč. II: Sobotka, Bechyně, Písek, Klatovy, Tábor, Domažlice, Plzeň, Železná Ruda, Velké Meziřící, Jílové u Prahy, Luhačovice, Železný Brod, Moravská Ostrava, Třebechovice; roč. III: Benešov a Konopiště, Hradec Králové, Kostelec nad Orlicí, Královská Praha, Kroměříž, Kutná Hora, Olomouc, Police nad Metují, Přerov, Turnov, Rovensko a Trosky, Náchod, Moravský Kras (Systematické monografie měst, městeček a památných míst v zemích koruny české, nákladem vlastním, Praha, 1910–1912) - ročníky I a II vyšly s paralelním podnázvem "Instrua kolekto" a popisky fotografií i v esperantu
• Karlův Týn, Hranice, Český Krumlov, Česká Třebová, Frenštát a Radhošť, Jindřichův Hradec, Karlovy Vary, Křivoklát, Mělník, Pernštýn, Prachatice, Roudnice a Říp, Semily a Riegrova stezka, Štramberk, Telč, Třebíč, Třeboň, Uherské Hradiště, Zvíkov, Chrudim (spolu s Irenou Bělohlavovou), Volary (Vlastivědný sborník, vydávala Irena Bělohlavová, Praha, 1912–1913)
• Vlastivědný sborník (1913)
  • Pernštýn [11]
  • Uherské Hradiště [12]
  • Štramberk [13]
  • Přerov [14]
• Československo: obrazový průvodce po tratích českoslovensých drah (1933) [15]

• Krupobití v Čechách (nákladem vlastním, 1906) [16]
• Seznam prací, pojednání a článků, jež napsal prof. dr. František Augustin (1906) – k jeho šedesátým narozeninám [17]
• Jeskynní vegetace (nákladem vlastním, 1908)
• Poměry povětrnostní a vegetační v období 1906–1907 (nákladem vlastním, 1908)
• Vliv měsíce na teplotu vzduchu (nákladem vlastním, 1908)
• Po katastrofě sicilsko-kalabrijské (nákladem vlastním, 1909)
• Praha: průvodce statisticko-historický a adresář úřadů veřejných, ústavů a jiných zřízení (vydal František Topič, Praha, 1909)
• Šumava (nákladem vlastním, 1912)
• Švédsko (nákladem vlastním, 1912)
• Pompei (vydal J. Skalák, Praha, 1913)
• Pompeje (vydala Irena Bělohlavová, Praha, 1913)
• Jáchymov, československé státní radiové lázně (česky, slovensky, německy, anglicky, francouzsky, vydalo ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy, po r. 1925)
• Štrbské Pleso (česky, slovensky, maďarsky, německy, anglicky, francouzsky, maďarsky, vydalo ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy, 1925)
• Tatranská Lomnica (česky, slovensky, maďarsky, německy, anglicky, francouzsky, maďarsky, vydalo ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy, 1925)
• Vysoké Tatry a mapa Tater (česky, slovensky, maďarsky, německy, anglicky, francouzsky, maďarsky, polsky, vydalo ministerstvo železnic Republiky československé, 1925)
• Československo : obrazový průvodce po tratích čsl. stát. drah (česky, slovensky, maďarsky, německy, anglicky, francouzsky, maďarsky, polsky, chorvatsky, vydalo ministerstvo železnic Republiky československé, 1934)

a další publikace pro ČSD (1934)[18]

Osobní fond Josefa Bělohlava je uložen v Archivu hl. m. Prahy.[19]

• Autor Josef Bělohlav ve Wikizdrojích
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Bělohlav (kartograf)
• NOVOTNÁ, Eva. Volná díla českých kartografů zemřelých v období 1933–1943. Geodetický a kartografický obzor. 2014, roč. 60/102, čís. 3, s. 51–59. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.
• Zeměměřič: Josef Bělohlav
• TALICH, Milan; SEMOTAMOVÁ, Eva. Kartografické zdroje jako kulturní dědictví [online]. Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický, Historický ústav AV ČR, 2015. Kapitola II.2. Podrobné mapy zemí Koruny české Josefa Bělohlava, s. 71–75. Dostupné online. ISBN 978-80-7286-262-7.