Jolanda z Montferratu

Narodila se jako dcera markraběte Viléma VII. z Montferratu a jeho druhé manželky Beatrix, dcery kastilského krále Alfonse X. Byla pokřtěna po své babičce. V roce 1284 byla jako dcera titulárního soluňského krále provdána za ovdovělého byzantského císaře Andronika II. a po svatbě přijala jméno Irena.

Z mladé dívky vyrostla ambiciózní a tvrdohlavá žena, přesvědčovala manžela, aby císařský titul sdílel se všemi syny, ne jenom s jeho prvorozeným Michaelem, synem její předchůdkyně. Napětí mezi manžely vyústilo v odloučení,[1] Jolanda se usadila v Soluni, na níž měla nárok po otci a vedla tam svůj vlastní dvůr a vlastní politiku. Zemřela roku 1317 a byla pohřbena v klášteře Lips. Vládcem Montferratu se po smrti Irenina bratra Jana stal její syn Theodor.