John Vanderpant
John Vanderpant (11. ledna 1884, Alkmaar – 24. července 1939, Vancouver) byl nizozemsko-kanadský fotograf, majitel galerie a spisovatel. Živil se portrétováním a zároveň se stal známým jako hlavní člen mezinárodního hnutí modernistické fotografie v Kanadě. Byl klíčovou postavou vancouverské umělecké komunity.[1]
John Vanderpant | |
---|---|
Rodné jméno | Jan van der Pant |
Narození | 11. ledna 1884 Alkmaar |
Úmrtí | 24. července 1939 (ve věku 55 let) Vancouver |
Alma mater | Univerzita v Leidenu Amsterdamská univerzita |
Povolání | umělec a fotograf |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Osobní život a raná kariéra
Narodil se jako Jan van der Pant 11. ledna 1884[2] a vyrostl v Alkmaaru. Ačkoli se očekávalo, že převezme otcovu tabákovou firmu, rozvinul umělecké vášně, zejména ty, které se týkaly hudby a literatury.[2] Od roku 1905 do roku 1912 studoval na univerzitě v Amsterdamu a na univerzitě v Leidenu. Publikoval také několik básní v nizozemských literárních časopisech a v roce 1908 vydal svou jedinou básnickou knihu Verzen [Verses].[2] Jeho povídka Haar Verdriet byla publikována v roce 1908 a v lednu téhož roku publikoval časopis Nederland in Riip jeho první fotografii: zimní obraz.[2] V roce 1910, když byl ještě registrován na univerzitě v Leidenu, začal pracovat jako fotoreportér pro časopis Op de Hoogte [Dobře informovaný]. Do roku 1913 publikoval fotograficky ilustrované články o Itálii, Portugalsku, Nizozemsku a Kanadě.[2]
Dne 6. července 1911 se Vanderpant oženil s Catharinou over de Linden. Nakonec se stala členkou duchovního proudu Křesťanská věda a její víra měla velký vliv na jejího manžela.[2] V roce 1911 emigrovali do Kanady a Vanderpant publikoval několik článků v nizozemských novinách a časopisech o Kanadě jako o možné nové domovině pro nizozemské farmáře. V roce 1912 Vanderpanta najala kanadská vláda, aby přednášel nizozemskému publiku o kanadské imigraci.[2] Vanderpant a Catharina se v roce 1912 usadili v Okotoksu v Albertě, kde si otevřel fotografické studio. V roce 1916 se přestěhovali do Fort Macleod a otevřeli další studio při zachování toho v Okotoksu. Nakonec otevřel třetí studio ve městě Pincher Creek.[2]
Vanderpantsovi měli v letech 1913 až 1917 tři děti: Annu (1913), Johna (1915) a Catharinu (1917). John ještě v dětském věku zemřel na chřipku. V roce 1919 se John a Catharina Vanderpantovi a jejich dvě dcery přestěhovali do Britské Kolumbie. Usadili se v New Westminsteru, kde Vanderpant úspěšně podnikal v oblasti portrétní fotografie.[2]
Život a kariéra v Britské Kolumbii
V roce 1921 se Vanderpant spřátelil s piktorialistou a fotografem žijícím ve Victorii, Harrym Uppertonem Knightem.[2] Oba muži navštívili kanadskou malířku a spisovatelku Emily Carrovou v roce 1933 a Knight vyfotografoval Vanderpanta a Carrovou v jejím ateliéru. V roce 1924 se Vanderpant setkal a spřátelil s restauratérem a amatérským fotografem Johanem Heldersem. Oba používali tiskový proces s bromidem stříbrným a papír Kodak P.M.C. No. 8.[2] Z Heldersova díla se zachovalo jen málo, ale mezi jeho nejznámější tisky patří portrét Yousufa Karshe.[3]
Vanderpant se stal aktivním účastníkem mezinárodních salonů, získal několik ocenění, certifikátů a medailí. Jeho fotografické práce zprostředkovávaly poutavé efekty světla a stínu, textur a kompozic. V roce 1920 založil New Westminster Photographic Salon jako součást galerie Fine Arts Gallery na výroční provinční výstavě v Britské Kolumbii.[2] V jednu chvíli tento salon vystavoval 1400 tisků z 23 zemí. Od roku 1923 do roku 1929 Vanderpant hostil New Westminster Salon of Pictorial Photography (jediný mezinárodní salon v západní Kanadě během 20. let 20. století).[2] Kromě toho propagoval výstavy umění Britské Kolumbie a kanadských umělců, včetně dnes slavné Group of Seven.[2] Vanderpant z fotografických salonů byl po čase rozčarován a svou účast na nich ukončil. V roce 1924 muzeum umění v San Franciscu zakoupilo Vanderpantův tisk Window Patterns. Příští rok měl samostatnou výstavu svých tisků v Královské fotografické společnosti v Londýně v Anglii.[2] Od roku 1925 do roku 1934 putovaly samostatné výstavy jeho prací po Kanadě, Spojených státech a Evropě.[2]
V roce 1926 Vanderpant uzavřel partnerství s Haroldem Mortimerem-Lambem (těžební inženýr, fotograf, malíř a novinář) a 26. března 1928 otevřeli galerii Vanderpant Galleries na adrese Robson Street 1216 ve Vancouveru v Britské Kolumbii (partnerství skončilo v roce 1929).[2] Pod vlivem Vanderpanta se galerie stala centrem umění, hudby a poezie ve Vancouveru. Členové Vancouver Poetry Society často pořádali setkání a čtení v galeriích a také na několika galavečerech; studenti z Vancouver School of Decorative and Applied Arts, BC College of Arts a hudební fakulty z University of British Columbia navštěvovali hudební večery, aby si poslechli importovanou symfonickou hudbu hranou na gramofonu Vanderpant's Columbia.[2] V galeriích vystavovali malíři jako Emily Carr, A. Y. Jackson, Jock Macdonald, Max Maynard, Frederick Varley a W. P. Weston. V roce 1931 navíc Vanderpant vystavoval pravděpodobně první kanadskou výstavu tisků od amerických fotografů Imogen Cunninghamové a Edwarda Westona.[2] Oba ocenili Vanderpantovy fotografie a Weston uvedl, že Vanderpantova práce měla „představivost, formu,... a vitalitu“.[4]
Zatímco Vanderpant začínal jako piktorialista, jeho tvorba se posunula od měkkých a romantizovaných obrazů k modernističtějším kompozicím. Nikdy však nebyl nepříznivý vůči úpravám jako například zesvětlování, ořezávání nebo zvětšování; ani zcela neopustil měkké zaostření. V polovině 20. let začal fotografovat obilné elevátory na svůj formát 6,5 x 9 cm. Kamera Ansco s anastigmatickou čočkou f/63.[2] V roce 1929 cestoval po střední Kanadě a měl samostatnou výstavu v hotelu Royal York v Torontu a jednu v Chateau Laurier v Ottawě. Jeho fotografie se stala více experimentální a modernistickou. V roce 1930 se ujal zakázky pro kanadskou tichomořskou železnici, která vedla z Vancouveru do Quebecu. V roce 1932 měl Vanderpant samostatnou výstavu ve Vancouverské umělecké galerii, která demonstrovala jeho fascinaci krásou každodenních předmětů, jako je balicí papír, žárovky, hromady nádobí nebo knih nebo bloky dřeva.[2] Od 20. let 20. století fotografie obilných výtahů Vanderpanta jedinečně reprezentují „kanadskou průmyslovou architekturu“.[5] Detailní záběry ovoce a zeleniny byly také způsobem, „jak zdůraznit rytmus a krásu designu v... přírodní architektuře.„[6]
Ekonomické potíže spojené s obdobím deprese ovlivnily Vanderpantův obchod a zdraví a kolem roku 1937 přestal fotografovat. Zemřel na rakovinu plic ve Vancouveru v roce 1939, ve věku pětapadesáti let, a zanechal po sobě svůj ateliér a rozsáhlé množství práce.[1]
Uznání
V roce 1926 byl Vanderpant poctěn jmenováním členem Královské fotografické společnosti Velké Británie v Londýně.[1] V roce 1934 byl prvním vancouverským umělcem, který měl samostatnou výstavu v Seattleské umělecké muzeum. Vancouverská umělecká galerie pořádala výstavy jeho tisků v letech 1932 a 1937 a retrospektivu v roce 1940.[2] V roce 1976 Kanadská národní galerie sponzorovala výstavu jeho prací, která putovala po celé zemi.[2] Vanderpantovo dílo je nyní ve sbírkách Library and Archives Canada, Ottawa;[1] Kanadská národní galerie, Ottawa,[7] Ontarijská umělecká galerie;[8] Toronto; Leidenská univerzita, Nizozemsko;[1] Los Angeles County Museum of Art, Los Angeles, CA;[1] historické centrum a muzeum New Westminister, New Westminister, Britská Kolumbie;[1] Rijksmuseum, Amsterdam; a Vancouverská umělecká galerie.[1]
Galerie
- Gladys
- Haris [Pro...]
- Syn východu
- Plahočí se domů
- Bez názvu
- Variations on a theme
- A fan of grasses
- A wicked generation
- Allies of the alley
- Stavbaři
- City Pattern
- Dlažební kostky
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku John Vanderpant na anglické Wikipedii.
- MACDONALD, Colin. A Dictionary of Canadian Artists, volume 9 (online only), by Anne Newlands and Judith Parker. Ottawa: National Gallery of Canada / Musée des beaux-arts du Canada Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-09-23.
- SALLOUM, Sheryl. John Vanderpant [online]. Dictionary of Canadian Biography, vol. 16, University of Toronto/Université Laval [cit. 2020-09-17]. Dostupné online. (anglicky)
- Erroll, Constance, “Lens Revelations. The Story of a Camera Artist Who is Revealing the Spirit of Canada,” MacLean’s Magazine, vol. 40 (1. ledna 1927): 11.
- Letter from Edward Weston to John Vanderpant, 8 May 1931, quoted in Sheryl Salloum’s Underlying Vibrations: The Photography and Life of John Vanderpant, 27.
- Donegan, Rosemary, “Industrial Images,” (Hamilton” Art Gallery of Hamilton, 1987), 96.
- Vanderpant, John, unpublished writings quoted in Salloum’s Underlying Vibrations, 51.
- VANDERPANT, John. Collection [online]. National Gallery of Canada [cit. 2020-09-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-10-11. (anglicky)
- Malcolmson Collection: Works by John Vanderpant [online]. Art Gallery of Ontario [cit. 2020-09-18]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
- HILL, Charles C. John Vanderpant: photographs. Ottawa: National Gallery of Canada, 1976. Dostupné online.
- KOLTUN, Lily (ed.). Private Realms of Light: Amateur Photography in Canada, 1839-1940.. Toronto: Fitzhenry & Whiteside, 1984. ISBN 0889027447.
- Messenger, Cynthia, “'Their small-toothed interlock': Biomorphism and Mystical Quest in the Visual Art of P.K. Page and John Vanderpant„ Journal of Canadian Studies, Vol. 38, no. 1 (Zima 2004): 76–96. https://www.utpjournals.press/doi/abs/10.3138/jcs.38.1.76
- Sheryl Salloum, “John Vanderpant and the Cultural Life of Vancouver, 1920–1939„ no. 97, BC Studies (Jaro 1993): 38–50. https://ojs.library.ubc.ca/index.php/bcstudies/article/view/1451/1495
- SALLOUM, Sheryl. Underlying Vibrations: The Photography and Life of John Vanderpant.. Victoria, BC: Horsdal & Schubart, 1995. ISBN 0920663400.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu John Vanderpant na Wikimedia Commons