John Langdon Down

John Langdon Down, někdy psáno též Langdon-Down (18. listopad 1828, Torpoint – 7. říjen 1896, Teddington) byl anglický lékař z Cornwallu (Cornwallané se někdy definují jako samostatná etnická skupina). Zkoumal psychicky a mentálně nemocné pacienty. Dnes je ceněn jako průkopník ergoterapie. Psal též studie o degeneraci dětí zplozených při incestu.

John Langdon Down
John Langdon Down (1870)
Rodné jméno	John Langdon Haydon Down
Narození	18. listopadu 1828 Torpoint
Úmrtí	7. října 1896 (ve věku 67 let) Teddington
Povolání	lékař, psychiatr a neurolog
Choť	Mary Crellin
Děti	Lilian Langdon Langdon-Down Everleigh Langdon Langdon-Down Percival Langdon Langdon-Down Reginald Langdon Langdon-Down
Rodiče	Joseph Almond Down a Hannah Haydon
Příbuzní	Jane Down[1] (sourozenec)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

V obecném povědomí ovšem zůstal především proto, že byl po něm pojmenován tzv. Downův syndrom, který jako první popsal (1862). Navzdory tomu, že jeho popis byl součástí širší teorie duševních poruch založené na zvláštní rasové teorii (odtud například název „mongolismus“, občas ještě užívaný), která však byla časem vědci opuštěna.[2] Jeho etnická klasifikace lidí s mentálním postižením ho vedla k následujícímu tvrzení. Mentálně postiženým jedincům může být například člen bílé rasy, ale z důvodu postižení vykazuje i rasové vlastnosti jiných etnik. Tím pádem poukazuje Down na to, že definice rasových specifik nejsou stoprocentně neprůstřelné. Toto tvrzení používal jako protiargument zastánců černošského otroctví na jihu USA v dobách občanské války a naopak, snažil se podporovat koncepci jednoty lidstva.