Johann Nepomuk Steiner

Steiner se učil malířství během studií na jihlavském jezuitském gymnáziu. Ve dvaceti letech odjel do Itálie a zdržoval se zde s přestávkami 14 let. Podporoval ho jeho otec a také bohatý jihlavský obchodník Antonín Adolf Zebo z Breitenau, majitel zámku v Plandrech.

Roku 1755 si jeho práce v kostele v Loučkách povšiml státní kancléř Václav Antonín z Kounic-Rietbergu, který Steinera pozval do Vídně. Steiner byl jmenován c. k. dvorským a komorním malířem a ve Vídni vytvořil mnoho obrazů s historickými náměty, krajin a portrétů.

Do Jihlavy se Steiner vrátil poprvé roku 1759 a k městu si udržoval blízký vztah. Roku 1770 kopíroval Noseckého obraz z kaple jezuitského semináře a v roce 1778 zakoupil dva obrazy Václava Jindřicha Noseckého ze zrušeného kapucínského kláštera.

Steiner se do Jihlavy vrátil definitivně roku 1787, když císař Josef II při reorganizaci dvora ve Vídni zrušil řadu míst a odňal mu titul komorního malíře. Steiner přivezl do Jihlavy rozsáhlou sbírku obrazů a knih [2]

V rodinné tradici pokračovaly Steinerovy děti František Jan Nepomuk Steiner a jeho dcera Barbara Krafft (rozená Maria Barbara Steiner). Jeho žákem byl portrétista a malíř oltářních obrazů Alois Geissler, pozdější učitel malíře Františka Preisse.

Steiner v Itálii studoval díla klasicizujícího proudu boloňské akademie, francouzů žijících v Římě, zejména Nicolase Poussina a jeho žáků a díla neoklasicismu. Jeho styl je eklektický, ale svědčí o dobrém obezámení s díly Annibala Carracciho, Domenico Zampieriho a Tiziana a jeho malba je kvalitní.[3]