Johann Langer

Od roku 1912 do roku 1919 byl starostou Šternberka.[2] Do funkce starosty nastoupil roku 1912 poté, co na funkci rezignoval Josef Fiedler. Uvádí se jako továrník.[3] Působil jako spolumajitel firmy Norbert Langer & Söhne.[1] Tento textilní podnik na lněné, bavlněné a hedvábné zboží byl založen 18. října 1821 Norbertem Langerem a jeho syny, Franzem a Carlem. 23. června 1853 jí byla dekretem okresního hejtmanství ve Šternberku udělena pravomoc pro výrobu lněného a bavlněného zboží. Zakladatel firmy Norbert Langer zemřel v říjnu 1848. 8. března 1854 pak byla transformována na veřejnou obchodní společnost. V roce 1867 došlo z důvodu úmrtí k výmazu Carla a Augusta Langerových ze společníků firmy. Místo nich byl zapsán dřívější tichý společník Norbert Langer, továrník v Oskavě, a dále Carl a Adolf Langerovi ze Šternberku, Otto Langer z Libiny a Franz Langer mladší. Roku 1878 byl vymazán Franz Langer a míssto něj za společníky zapsáni Karl a Wilhelm Langerovi. K další změně v obchodním rejstříku došlo roku 1886, kdy byli coby společníci vymyzáni Norbert Langer (zemřel) a Otto a Franz Langerovi (vystoupili z firmy). Od 5. ledna 1886 vedla podnik kolektivní prokura tvořená Heinrichem Kunzem a Adolfem Meissnerem. Kunz se roku 1893 stal veřejným společníkem firmy, roku 1901 z podniku vystoupil. Mezitím v roce 1893 do firmy přistoupili obchodník ve Vídni Otto Langer, továrník ve Šternberku Johann Langer a továrník v Německé Libině Adolf Langer mladší. Podnik se postupně rozrůstal. Koncem 19. století došlo k založení pobočných závodů, nejprve ve Vídni (Salvatorgasse 6, založeno roku 1863), v Nízkém Dřevíči (založeno roku 1895) a v Ústí nad Orlicí (vzniklo roku 1904).[4]

Počátkem 20. století se zapojil i do vysoké politiky. V zemských volbách v roce 1913 byl zvolen na Moravský zemský sněm, za kurii městskou, německý obvod Šternberk.[5] V roce 1906 se uvádí jako německý svobodomyslný kandidát (Německá pokroková strana).[6]

Po vzniku Československa byl počátkem roku 1919 předsedou výkonného výboru pro volby do německého Národního shromáždění pro politický okres Šternberk.[7] Šlo o struktury krátce existující provincie Sudetenland, která se v rámci práva na sebeurčení hodlala připojit k Německému Rakousku.

Zemřel po krátké nemoci v březnu 1921 ve Vratislavi.[1]