Joan Cantó i Esclús

Joan Cantó i Esclús (* asi 1833, Barcelona) byl španělský fotograf pocházející z linie fotografů a portrétistů působících přibližně v letech 1860 až 1880. V prvních aktivitách Joan Cantó měl za manželku Lluïsa Mas i Tucó, která pokračovala v provozování části studia až do své smrti. Z tohoto svazku se narodili Augusto Cantó i Mas a Joan Cantó i Mas. Rodina měla v Barceloně dvě fotografická studia, kde rozvíjela svou komerční činnost.

Joan Cantó i Esclús
Narození1833
Barcelona
Povolánífotograf
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Grafika na fotografiích rodiny Cantó, pro zajímavost psaná pozpátku: Otnac
August Cantó i Mas. Portrét publikovaný v nekrologu D. Augusto Cantó y Mas, Barcelona. 1888 Josep Roquer Casadesús. Katalánská knihovna

Životopis

Joan Cantó i Esclús a Lluïsa Mas i Tucó se vzali ve farnosti Sant Miquel v Barceloně 25. července 1855.[1] Synu Joan a Terezy, Joan Cantó bylo v té době 22 let a byl obchodníkem z povolání. Lluïse Mas, dceři Antoniho a Lluis, bylo 20 let. Manželé se přestěhovali na adresu Avinguda Montserrat v Barceloně.

Páru se narodily dvě děti: první, Augusto Cantó i Mas, 8. září 1856 v Barceloně.[2] V letech 1872 až 1876 studoval farmacii a tato studia opustil v době smrti svého otce, aby převzal rodinný podnik, ačkoli je později obnovil. Skutečnost, že pokračoval v péči o otcovo fotografické studio, mu zabránilo plně se věnovat farmacii. Jeho chemické znalosti mu však pomáhaly zlepšit se v oblasti nových fotografických technik, které v té době vznikaly. Augusto Cantó i Mas zemřel ve věku 23 let na plicní chorobu v noci ze 17. na 18. prosince 1879.

Druhým synem byl Joan Cantó i Mas; přesné datum jeho narození není známo, i když se předpokládá, že to bylo v roce 1858. Byl prvním členem rodiny, který byl akademicky vzdělán v umělecké oblasti: mezi lety 1874 a 1878 byl zapsán na Královskou akademii výtvarných umění v Barceloně.[3] Předpokládá se, že po smrti svého staršího bratra pokračoval v rodinném podnikání. Datum jeho smrti není známo.

Rodinný fotografický podnik

První údaj o fotografické aktivitě Joana Cantó pochází z roku 1860. Ve fotografické sbírce Marès jsou carte de visite tohoto portrétisty. Měl studio na adrese Carrer d'Escudellers č. 8 ve čtvrtém patře, ačkoli v letech 1872-1887 se jeho adresa změnila na Conde del Asalto mezipatro č.p. 18 (Nou de la Rambla). Ràfols, v knize, kterou vydal v roce 1954, vypráví anekdotu o tomto fotografovi: „Cantó, aby dal svému příjmení větší prestiž, jej psal obráceně: Otnac“.[4]

Joan Cantó i Esclús se začali věnovat portrétní fotografii v 60. letech 19. století. Fotografie se objevila v roce 1839 ve městě Barcelona a ve 40. letech 19. století se objevila nová profese portrétisty. Z fotografie se stal průmyslový obchod a v šedesátých letech 19. století v Barceloně již existovalo asi třicet fotografických studií, což je počet, který se v následujících letech ještě zvýšil. Většina nových portrétních studií byly rodinné firmy, jedním z nich byla rodina Cantó.

Zadní strana různých fotografií rodiny Cantóů podle situace podniku: Carrer Escudellers nebo Carrer Conde de Asalto.

Jak jeho podnikání získalo určitou pověst, Joan Cantó i Esclús začlenil několik obchodních názvů, aby získal větší prestiž: Cantó, Cantó Photography, Cantó fotógrafo, CC (Cantó i Companyia) nebo Otnac (jeho příjmení pozpátku).

Pokud jde o studia, první bylo v šedesátých letech 19. století ve čtvrtém patře čísla 8 na Carrer Escudellers. V roce 1870 se přestěhovali do mezipatra číslo 18 Carrer Conde de Asalto (nyní Carrer Nou de Rambla). Po smrti svého manžela pokračovala v rodinném podnikání Lluïsa Mas i Tucó se svými dvěma dětmi; nejprve s nejstarším synem a poté s mladším bratrem pod jménem Viuda de Cantó e hijos (Vdova po Cantó e hijos).

Další údaje

Velký počet fotografických studií, které se objevily v Barceloně, mezi nimi zvyšoval konkurenci. Mnozí z nich chtěli fotografovat proslulé postavy své doby, aby měli větší prestiž. Jasný příklad tohoto záměru je vidět v korespondenci mezi Augustem Cantó a španělským politikem a spisovatelem Víctorem Balaguerem.[5] V těchto dopisech jej Augusto Cantó požádal o získání fotografie této slavné osobnosti (dopis ze dne 23. července 1879) a také ho požádal, aby předal dopis panu Sagastovi (Práxedes Mateo Sagasta) 25. července 1879, dopisy zasílané z adresy Asalto čp.18.). Existují také důkazy o dalších korespondencích mezi Rafaelem Areñasem (jednoho z Cantóových konkurentů) a Víctorem Balaguerem, které ukazují stejný účel ze strany fotografa. To naznačuje, že poptávka po zobrazení důležitých osobností té doby byla často umělci využívána.

Galerie
  • Fotografie dětí v ateliéru
  • Fotografie dětí v ateliéru
  • Portrétní fotografie v ateliéru
  • Portrétní fotografie v ateliéru
  • Portrétní fotografie v ateliéru
  • Portrétní fotografie v ateliéru
  • Portrétní fotografie v ateliéru

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Joan Cantó i Esclús na katalánské Wikipedii.

  1. Informació extreta de l'Arxiu Contemporani de la ciutat de Barcelona: llibre 289, referència 815.
  2. Dades obtingudes de Roquer Casadesús, José. Necrología de D. Augusto Cantó y Mas, Barcelona. 1888. Leída por el propio Casadesús, médico cirujano, en la Academia Médico-Farmacéutica, de la que el autor de la necrología era secretario general, en sesión del día 17 de febrero de 1880 Conservada al Museu Històric de la Ciutat de Barcelona.
  3. Dades que figuren en la matricula de Joan Cantó i Mas conservada a la Reial Acadèmia de Belles Arts de Barcelona.
  4. Cita extreta de Marco, Ricard. “Els retratistes del segle XIX a Barcelona. Noves dades per a la història de la fotografia”, Retrat del passat. La col·lecció de fotografies del Museu Frederic Marès. Barcelona: Ajuntament de Barcelona, 2003, s. 159.
  5. Cartes conservades al Museu Victor Balaguer de Vilanova i la Geltrú.

Literatura
  • Barcelona fotografiada. Guia dels fons i les col·leccions de l'Arxiu fotogràfic de la ciutat. Ajuntament de Barcelona. Barcelona. 2007. K dispozici online http://www.bcn.cat/arxiu/fotografic/barcelona_fotografiada.pdf Archivováno 14. 5. 2014 na Wayback Machine
  • Fabre, Jaume. Història del fotoperiodisme a Catalunya. 1885-1976. Ajuntament de Barcelona. Barcelona. 1990.
  • F. Rius, Núria. Pau Audouard, fotògraf retratista de Barcelona. De la reputació a l'oblit (1856-1918). Barcelona. 2011. K dispozici online http://www.tesisenred.net/handle/10803/32063.
  • Introducció a la història de la fotografia a Catalunya. Diversos autors. Editat per MNAC i Lunwerg. Barcelona. 2000.
  • La Fotografia a Espanya al segle XIX. Fundació La Caixa. Barcelona. 2001.
  • Roquer Casadesús, José. Necrología de D. Augusto Cantó y Mas, Barcelona. 1888. Leída por el propio Casadesús, médico cirujano, en la Academia Médico-Farmacéutica, de la que el autor de la necrología era secretario general, en sesión del día 17 de febrero de 1880 Conservada al Museu Històric de la Ciutat de Barcelona.
  • Sala, Teresa-M. (coord.) Pensar i interpretar l'oci. Passatemps, entreteniments, aficions i addicions a la Barcelona del 1900. Col·lecció Singularitats. Universitat de Barcelona.
  • Marco, Ricard. “Els retratistes del segle XIX a Barcelona. Noves dades per a la història de la fotografia”, Retrat del passat. La col·lecció de fotografies del Museu Frederic Marès. Barcelona: Ajuntament de Barcelona, 2003, s. 159.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.