Jindřich IV. Limburský

Jindřich, původně pán z Montjoie, se oženil s Irmgardou z Bergu, dědičkou hrabství Berg, dcerou hraběte Adolfa VI., který zemřel v roce 1218 při obléhání Damietty. Irmgarda a Jindřich nezdědili hrabství okamžitě, nejdříve je dostal do držení kolínský arcibiskup Engelbert. Engelbert byl přední rádce císaře Fridricha II., v hrabství byl potvrzen do konce svého života a Irmgardě a Jindřichovi platil rentu. Engelbert byl 7. listopadu 1225 zavražděn a Jindřich zdědil Berg a později Limburg. Panství Montjoie pak svěřil svému mladšímu bratrovi Walramovi, který už byl držitelem Faulquemontu.

Vzepřel se, když byl jeho švagr Fridrich z Isenbergu odpovědný za smrt kolínského arcibiskupa Engelberta z Bergu. Po popravě svého švagra Fridricha z Isenbergu a smrti sestry Žofie o rok později byl znepokojen osudem sirotků. Proto byly děti poslány na jeho dvůr v limburském vévodství. Následujících dvacet let vojensky podporoval jejich práva proti Adolfovi, hraběti z Marky, bratranci jejich otci, který si zabral většinu dědictví.

V roce 1228 se Jindřich zúčastnil šesté křížové výpravy do Svaté země. Po návratu do Německa se připojil ke Stedingerské křížové výpravě. Také pomáhal císaři Fridrichovi II. v boji proti papeži; spolu s vévodou brabantským a arcibiskupem kolínským byl poté vyslán jako vyslanec do Anglie, aby pro císaře získal ruku sestry krále Jindřicha III. Po návratu se také zúčastnil svatebního obřadu ve Wormsu 20. července 1235.

V letech 1238 až 1241 také vedl válku proti kolínskému arcibiskupovi Konradu von Hochstaden. Jindřich byl počítán mezi přívržence Štaufů. Celou tu dobu pomáhal muži i penězi svým dvěma dospívajícím synovcům Dětřichovi a Fridrichovi z Isenbergu v jejich bitvě o znovu získání ztraceného hrabství. Muži postavili pevnost pro oba synovce, kterou nazývali Limburg. Jindřich a Engelbert z Isenburgu, strýcové obou mužů, vedli 1. května 1243 jednání ve prospěch synovců na základě nového limburského hrabství kolem dolního toku řeky Lenne.

Jindřich zemřel 25. února 1247 a byl pohřben v altenburském opatství. Když v roce 1282 zemřela jeho vnučka vévodkyně Irmgarda, bojovala se v roce 1288 o limburské dědictví bitva u Worringenu. Vítěz, brabantský vévoda, spojil limburské a brabantské vévodství.

Vévoda Jindřich měl se svou manželkou Irmgardou dva syny:

• Walram IV. Limburský (asi 1220–1279)
• Adolf VII. z Bergu (asi 1220–1259)

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Henry IV, Duke of Limburg na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jindřich IV. Limburský na Wikimedia Commons

Předchůdce: Walram III.

Limburský vévoda Jindřich IV. 1226–1247

Nástupce: Walram IV.

Předchůdce: Walram III.

Hrabě z Bergu Jindřich IV. 1225–1247

Nástupce: Walram IV.