Jihočeské matky

Jihočeské matky vznikly jako neformální seskupení zájemců o ochranu životního prostředí na konci roku 1989, formálně byly zaregistrovány v roce 1992. Název sdružení vychází z toho, že v době vzniku tvořily ženy výraznou většinu členské základny. Podle současných stanov může být jihočeskou matkou i muž.

Činnost sdružení byla nejprve omezena na svolávání demonstrací. Ty byly organizovány např. v den výročí katastrofy v ukrajinské jaderné elektrárně Černobyl nebo v období okolo roku 1993, kdy vláda Václava Klause rozhodovala o dostavbě temelínské elektrárny.

Po schválení dostavby většina lidí rezignovala na další veřejný odpor. V té době se Jihočeské matky rozhodly omezit veřejná vystoupení proti elektrárně a zaměřily se na informační přesvědčování veřejnosti o ekologické i ekonomické nevýhodnosti jaderné energetiky. Sdružení pořádá semináře, výstavy a tiskové konference, vytváří studie, vede správní řízení a soudní spory s úřady.

Jako protiváha později vzniklo sdružení Jihočeští taťkové, které Jihočeským matkám v otázkách jaderných elektráren oponuje.

Jihočeské matky jsou svými odpůrci často obviňovány, že jejich názor na jadernou energetiku je ovlivněný tím, že jsou financovány rakouskými odpůrci jaderné elektrárny Temelín.[1][2] Sdružení vazbu na rakouské sponzory nepopírá a argumentuje tím, že „protemelínští“ jednotlivci a sdružení jsou upláceni provozovatelem JE Temelín – společností ČEZ. V roce 2008 sdružení Jihočeské matky podle hornorakouské zprávy obdrželo z financí na podporu zdravotnictví 40 545 eur (1,03 milionu korun).[3]