Jiřina Čížková

Jiřina Čížková pocházela z rodiny lékaře a pro své budoucí povolání se rozhodla již na gymnáziu.[1] Po jeho absolvování se přihlásila ke studiu medicíny na lékařské fakultě, kde 21. prosince 1931 promovala.[2] Svou praxi začala v České dětské nemocnici v Praze, kam se následně vrátila v době okupace. Mezitím působila jako odborná asistentka na II. dětské klinice, kde spolu s prof. Jiřím Brdlíkem založila poradnu pro diabetické děti, kterou poté sama vedla. Výjimečným počinem bylo zorganizování ozdravných táborů pro diabetiky, z nichž první realizovaný v roce 1935 byl vůbec první ve Střední Evropě. Od počátku své kariéry se zaměřovala také na oblast endokrinologie a stala se zakladatelkou její dětské odnože u nás. Jako zakladatelka stála u zrodu Endokrinologické společnosti Československé lékařské společnosti J. E. Purkyně, kde pak působila řadu let jako místopředsedkyně. V roce 1946 se stala první docentkou pediatrie v Československu a o rok později založila dětské oddělení kliniky Univerzity Karlovy v Praze. V roce 1950 získala coby první žena titul „doktor věd“ v oblasti pediatrie a ženské prvenství si připsala také jako mimořádná profesorka dětského lékařství na Universitě Karlově. V roce 1967 se stala profesorkou řádnou.[3] V pozdějších aktivitách se zaměřovala na dorostové lékařství a působila také jako poradkyně ministerstva zdravotnictví v této oblasti.[4]

Jiřina Čížková byla vdaná a měla syna, který se stal fyzikem a odstěhoval se do Kanady. V roce 1973 se za ním a jeho rodinou přestěhovala.[5]

• od r. 1960 Royal Society of Medicine v Londýně
• 1962 titul zasloužilý lékař
• od r. 1964 expertka komise pro péči o mládež při WHO
• 1992 „Pamětní medaile J. E. Purkyně.“
• Čestnou členkou americké Society for Adolescent Medicine