Jeskyně v Krakovsko-čenstochovské juře

Jeskyně v Krakovsko-čenstochové juře jsou souborem mnoha set krasových jeskyní vzniklých v důsledku silných krasových procesů v období třetihor v oblasti Krakovsko-čenstochovské jury v jižním Polsku. Oblast je charakteristická vápencovým podložím a zdejší jeskyně mají vzhled typický pro vápencové masivy. Dalším typickým rysem jeskyní je teplota pohybující se kolem 7 až 8 stupňů a častá přítomnost netopýrů.

Celkový počet jeskyní se pohybuje okolo 1500. Největší jeskyní je Studnisko, která se nachází v přírodní rezervaci Sokole Góry a která je hluboká 77,5 metrů a dlouhá 337 metrů.[1] Níže je uveden přehled největších jeskyní:

Jeskyně délka v metrech hloubka v metrech
1 Studnisko 337 77,5
2 Jaskinia Wierna 1027 30
3 Jaskinia Mamutowa (Jaskinia Wierzchowska Dolna) 326 25
4 Jaskinia Mąciwody 185 22
5 Jaskinia na Świniuszce 127 37
6 Jaskinia Wierzchowska Górna 975 25
7 Smocza Jama 230 15
8 Jaskinia Ciemna 209 15
9 Jaskinia Łokietka 320 7
10 Jaskinia Nietoperzowa (Jaskinia Jerzmanowicka) 326 25

Posledních 5 jeskyní, které jsou zde v přehledu uvedeny, jsou veřejnosti přístupné.

V Mirowských Skalách v jeskyni Stajnia byly nalezeny kosti neandrtálce.[2]

Jaskinia Wierzchowska Górna

Tato jeskyně byla objevena v roce 1853. Archeologové objevili, že zde žili lidé již v neolitu o čemž svědčí např. kosti jeskynních medvědů z doby ledové.

Cestovní ruch se zde začal rozvíjet v 19. století, kdy zde byli již průvodci. Vchody do jeskyně byly zajištěny palisádou a uvnitř se osvětlovalo pomocí čínských luceren. Nyní je návštěvní trasa dlouhá 700 metrů a prohlídka trvá asi 50 minut. Jeskyně je jedním z nejzajímavějších objektu v oblasti a byla vyhlášena kulturní památkou,

Smocza Jama

Na vrchu jurského vápence se směrem k Visle se nachází Smocza Jama. Překlad názvu je dračí sluj. Podle legendy zde v této jeskyni žil drak a tohoto nebezpečného draka lstí přemohl rytíř Krak, jehož jméno město nese dodnes. Tato krasová jeskyně je jednou z turistických atrakcí Krakova.

Město do konce 1. světové války spadalo pod Rakousko. V roce 1919 bylo do jeskyně zavedeno schodiště se 136 schody a jeskyně byla osvětlena elektrickým proudem. V roce 1974 byla jeskyně zpřístupněna veřejnosti.

Spolu s centrem města Krakova je zanesena jeskyně na Seznamu světového dědictví UNESCO.

Jaskinia Ciemna

První zprávy o jeskyni jsou již z roku 1691. Pro svoji výjimečnost byla již v roce 1924 prohlášena za památku. V roce 2018 zde byly nalezeny dětské kosti neandrtálců, což dokládá stáří přibližně 115 tisíc let.

Prohlídky jeskyně se uskutečňují pouze v létě, a protože není jeskyně osvětlena návštěvníci dostávají k prohlídce, která trvá 15 minut, svíčky.

Jaskinia Łokietka

Jeskyně, která byla vyhlášena v roce 1927 za památku již svým jménem ukazuje, že se pojí s polskou historií. Podle pověsti se zde na 6 týdnů schovával Wladislaw Lokietko při svém útěku před českým králem Václavem II. Hlavní chodba vede do tzv. Rytířského sálu (25 x 10 metrů) a na něj navazují další části nazývané Ložnice (20 x 30 metrú) a Kuchyň. Celková délka chodeb a komor je 270 metrů. V jeskyni jsou dřevěné schody a trasa je osvícena elektřinou. Atraktivnost potvrzují i turistické návštěvy, jichž je ročně více než 90 tisíc.

Jaskinia Nietoperzowa (Jaskinia Jerzmanowicka)

Jeskyně se nachází ve vsi Jerzmanowice. Je to jedna z největších jeskyní Krakowsko-čenstochovské vrchoviny a její název vychází z bohatých fosilních pozůstatků a v současnosti zde žijících druhů netopýrů.

Pro četné návštěvníky je vedle jeskyně parkoviště. Jeskyně je osvětlená a bezpečná. Návštěvy se uskutečňují s průvodcem.

Fotogalerie
  • 1. Studnisko
  • 6.Wierzchowie Jaskinia Wierzchowska Gorna
  • 7.Smoczna Jama - Wawel, Dračí jáma
  • 8.Jaskinia "Ciemna" - Ojców
  • 9. Jaskinia Łokietka
  • 10.Jaskinia Nietoperzowa

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Jaskinia Wierzchowska Górna na polské Wikipedii, Jaskinia Ciemna na polské Wikipedii, Smocza Jama (Kraków) na polské Wikipedii, Jaskinia Łokietka na polské Wikipedii a Jaskinia Nietoperzowa na polské Wikipedii.

  1. Jaskinie Polski. jaskiniepolski.pgi.gov.pl [online]. [cit. 2021-03-10]. Dostupné online. (polsky)
  2. Grzęda Mirowska - Szlak Orlich Gniazd. www.orlegniazda.pl [online]. [cit. 2021-03-10]. Dostupné online. (polsky)
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.