Jerzy Urban

Jerzy Urban (* 3. srpna 1933 Lodž) je polský novinář, spisovatel a politik. Narodil se jako Jerzy Urbach, používal také pseudonymy Jerzy Kibic a Jan Rem.

Jerzy Urban
Rodné jméno	Jerzy Urbach
Narození	3. srpna 1933 (88 let) Lodž
Národnost	Židé
Povolání	novinář, politik a spisovatel
Ocenění	Řád praporu práce 2. třídy Zlatý záslužný kříž důstojník Řádu znovuzrozeného Polska
Politické strany	Svaz demokratické levice (do 2004) Polská sjednocená dělnická strana
Nábož. vyznání	ateismus
Choť	Małgorzata Daniszewska-Urban
Podpis
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pochází z židovské levicově orientované rodiny. Za druhé světové války žil v Tarnopolu. Studium žurnalistiky na Varšavské univerzitě nedokončil a v roce 1951 se stal redaktorem listu Nowa Wieś. Později působil v časopisech Polityka, Po prostu a Życie Gospodarcze. Jako autor společenskokritických textů se potýkal s řadou cenzurních zásahů i zákazů činnosti.[1]

Po vzniku Solidarity se stal jedním z jejích nejhlasitějších odpůrců a od roku 1981 působil jako tiskový mluvčí polské vlády. Ačkoli nebyl členem Polské sjednocené dělnické strany, stal se jednou z hlavních tváří režimní propagandy a pro agresivní vystupování vůči opozici byl nazýván „Goebbelsem válečného stavu“.[2] V roce 1989 získal funkci ministra bez portfeje odpovědného za fungování sdělovacích prostředků a neúspěšně kandidoval v parlamentních volbách, po pádu Wojciecha Jaruzelského z politiky odešel. Stal se úspěšným investorem a časopis Wprost ho v roce 2004 zařadil mezi sto nejbohatších Poláků.[3]

V roce 1990 založil časopis NIE, který podporoval Svaz demokratické levice a ostře kritizoval katolickou církev. Časopis získal pozornost svým provokativním až vulgárním tónem a četnými skandály.[4] V roce 2005 byl Urban odsouzen za urážku papeže Jana Pavla II. k pokutě dvacet tisíc zlotých.[5] Proti rozsudku protestovala organizace Reportéři bez hranic.

Jerzy Urban napsal více než dvě desítky knih, většinou satirického obsahu. Česky vyšla sbírka soudniček Podvodníčci a zlodějíčkové (Svoboda, 1981). Podle jeho próz vznikl povídkový film Obrazki z życia, hrál také menší roli ve filmu Disco polo.