Jerome Bruner

Jérôme Seymour Bruner (1. října 1915, New York – 5. června 2016) byl psycholog s pedagogickými a právnickými zájmy. Významně přispěl ke konstruktivní teorii učení. Byl 28. nejcitovanějším psychologem ve 20. století.[1]

Jerome Bruner
Narození1. října 1915
New York
Úmrtí5. června 2016 (ve věku 100 let)
Manhattan
Povolánípsycholog, vysokoškolský učitel a pedagog
Alma materUniverzita v Cambridgi (do 1947)
Dukeova univerzita
Harvardova univerzita
OceněníCena Americké psychologické asociace za význačný vědecký přínos psychologii (1962)
čestný doktor Svobodné univerzity v Bruselu (1974)
Balzanova cena (1987)
William James Fellow Award (1989)
honorary doctor of the University of Girona (1997)
… více na Wikidatech
oficiální stránka
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Po bakaláři na universitě Duke v roce 1937 promoval v roce 1941 na Harvardově univerzitě. Bruner vyučoval budoucí psychology. Byl profesorem na Harvardu (1952–1972), Oxfordu (1972–1980) a na Newyorské univerzitě (od roku 1980).

Svými studiemi vývojové psychologie představuje průkopníka v teorii vývoje myšlení a řeči. Poukázal na význam okolí na učení a zdůraznil ve své teorii slovní zásoby (1983) význam interakce matka-dítě při hře ve fázi, kdy dítě ještě nemluví, pro vývoj logických struktur myšlení jako diferenciaci subjekt-objekt. Tím rozšířil Noam Chomského formulaci vrozeného systému slovní zásoby o rodinnou, systémovou podporu slovní zásoby. Kritici namítají, že existují specifické případy z minulých let, ale jako takové nemůžou být zobecněné.

Ve školní praxi je znám jeho návrh, jak zařadit učební látku do formy spirálního kurikula. Ale také reprezentativní způsoby (enaktivní=pantomimicky, ikonicky=názorně, symbolicky=jazykově) ovlivňují vývoj dítěte, vylíčil jako adici. Působivé bylo jeho vystoupení o učení skrz poznání jako cestě k porozumění slova. Je považován za partnera Davida Ausubela, který široce analyzoval instrukce a vysvětlení vývoje učení.

Bibliografie
  • The Process of Education, 1960.
  • Child's Talk: Learning to use Language, New York: Norton. Deutsch: Wie das Kind sprechen lernt, Bern: Hans Huber, 1987 ISBN 3-456-83891-3.
  • Entwurf einer Unterrichtstheorie, München 1974
  • Actual Minds, Possible Worlds, Cambridge: Harvard University Press, 1987.
  • The Culture of Education, Cambridge: Harvard University Press, 1996.
  • Acts of Meaning, Cambridge: Harvard University Press, 1991.
  • A Study of Thinking, společně s J. J. Goodnowem a G. A. Austinem, New York: Wiley, 1956.

Odkazy

Externí odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jerome Bruner na německé Wikipedii.

  1. Haggbloom, S.J.; et al. (2002). "The 100 Most Eminent Psychologists of the 20th Century". Review of General Psychology 6 (2): 139–152

Související články
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.