Jekatěrina Golubeva

Jekatěrina Nikolajevna Golubeva[p 1] (rusky Екатерина Никола́евна Голубева; 9. října 1966 Leningrad – 14. srpna 2011 Paříž)[1] byla ruská herečka. Před zahájením herecké kariéry pracovala jako modelka v módním domě v Leningradu a také se věnovala psaní poezie. Jejím manželem byl litevský režisér Šarūnas Bartas, hrála například v jeho filmech Trys dienos (1992) a Koridorius (1994). Je také spoluautorkou scénáře jeho filmu Namai (1997).[2] Mezi další filmy, ve kterých hrála, patří například Pola X (1999) nebo Twentynine Palms (2003). Po rozvodu s Bartasem se přestěhovala do Francie, kde žila až do své smrti. Zemřela v roce 2011 ve svých čtyřiačtyřiceti letech.[3][4] Měla tři děti se třemi různými muži – syna Dmitrije (* 1987) se svým prvním ruským manželem, dceru Inu (* 1996) s Bartasem a další dceru Nastiu (* 2005) s Leosem Caraxem. Leos Carax jí věnoval svůj film Holy Motors (2012).[5] Bartas použil archivní záběry Golubevy ve svém snímku Spočinout jen ve snu (2015).[6] V roce 2016 o ní Natalija Ju natočila dokumentární film I Am Katya Golubeva.

Jekatěrina Golubeva
Rodné jméno	Екатерина Николаевна Голубева
Narození	9. října 1966 Petrohrad
Úmrtí	14. srpna 2011 (ve věku 44 let) Paříž
Místo pohřbení	Hřbitov Père-Lachaise
Povolání	filmová herečka
Rodiče	Inna Josifovna Golubjevová (matka)
Manžel(ka)	Leos Carax (do 2011) Šarūnas Bartas
Děti	Dmitriy Caprin (syn, * 1987) Ina Marija Bartaité (dcera, * 1996) Nastya Golubeva Carax (dcera, * 2005)
Příbuzní	Konstantin Golubjev (bratr)
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.