Jednoduchý systém transliterace bulharštiny

Jednoduchý systém transliterace bulharštiny (anglicky Streamlined System) je angloorientovaný systém přepisu bulharské abecedy, vytvořený Ljubomirem Ivanovem v Ústavu matematiky a informatiky Bulharské akademie věd roku 1995.[1][2][3] Je definován v následující tabulce:[4][5]

Jednoduchý systém byl přijat i OSN v roce 2012[6] a pro úřední USA a Velké Británii užíváním, BGN a PCGN v roce 2013.[7]

А
A
Б
B
В
V
Г
G
Д
D
Е
E
Ж
ZH
З
Z
И
I
Й
Y
К
K
Л
L
М
M
Н
N
О
O
П
P
Р
R
С
S
Т
T
У
U
Ф
F
Х
H
Ц
TS
Ч
CH
Ш
SH
Щ
SHT
Ъ
A
Ь
Y
Ю
YU
Я
YA

Původ a použití

Systém byl původně vyvinut pro transliteraci bulharských geografických názvů v Antarktidě do latinky a byl schválen Komisí pro bulharská antarktická jména dne 2. března 2005.[1] Následně byl systém schválen bulharskou vládou jako oficiální systém transliterace bulharštiny. Měl by být používán ve všech dokladech totožnosti, u dopravních značek, u názvů ulic, v oficiálních informačních systémech a databázích, na internetových stránkách místních úřadů atd.[5][8][9][10] Nakonec se Jednoduchý systém stal součástí bulharských právních předpisů a byl zahrnut do Zákona o transliteraci[11], který byl přijat v roce 2009.[12][13]

Ivanov navrhuje, aby využil svého přístupu k přepisu i pro ostatní cyrilicí, zejména ruské abecedy.[14]

Základní principy

Jednoduchý systém byl navržen s cílem dosáhnout optimální rovnováhy mezi těmito částečně se překrývajícími a částečně protichůdnými prioritami:[5]

  1. hlavním účelem systému je vytvořit věrohodnou fonetickou podobu bulharských slov pro anglicky mluvící uživatele, kteří neumějí bulharsky a nemají k dispozici žádné další vysvětlivky;
  2. systém by měl usnadnit vyhledávání původních bulharských slov z latinky;
  3. transliterace bulharských slov by měla odpovídat anglickému jazykovému prostředí, tedy neměla by být vnímána jako příliš „neanglická“;
  4. přepsané tvary slov by měly být zjednodušené a jednoduché.

Výjimky

  • Autentický latinský pravopis jmen nebulharského původu má přednost, například James Bourchier, Émile de Laveleye a Wellington ale ne Dzheyms Baucher, Emil dyo Lavele nebo Uelingtan.[5]
  • Na konci slov je -ИЯ transliterovanou jako IA místo IYA (výjimka zavedená v roce 2006).[12][15]

Bylo navrženo změnit Jednoduchý systém tak, že bulharské písmena Ъ a Ц budou transliterovaná jako Ă a TZ, resp.[16][17] Nicméně, tyto návrhy nezískaly širší podporu a nebyly přijaty k úřednímu použití.[17][18]

Ukázka transliterace

Příklad (Článek 1 Všeobecné deklarace lidských práv):
Всички хора се раждат свободни и равни

по достойнство и права. Те са надарени
с разум и съвест и следва да се отнасят
помежду си в дух на братство.

Vsichki hora se razhdat svobodni i ravni

po dostoynstvo i prava. Te sa nadareni
s razum i savest i sledva da se otnasyat
pomezhdu si v duh na bratstvo.

Reverzibilnost

Systém není reverzibilní, protože А, Ж, Й, Ц, Ш, Щ, Ю, Я jsou transliterována stejným způsobem, jako Ъ, ЗХ, Ь, ТС, СХ, ШТ, ЙУ, ЙА. Je navržena jedna reverzibilní varianta systému L. Ivanovem, D. Skordevem a D. Dobrevem, která má být používána ve zvláštních případech, kde je prioritou přesné vyhledávání bulharských slov z jejich latinských verzí. Zde jsou písmena a kombinace písmen Ъ, Ь, ЗХ, ЙА, ЙУ, СХ, ТС, ТШ, ТЩ, ШТ, ШЦ transliterována jako `A, `Y, Z|H, Y|A, Y|U, S|H, T|S, T|SH, T|SHT, SH|T, SH|TS.[19]

Srovnání s jinými systémy

Jednoduchý systém je založen na přepisu zaměřeném na anglický jazyk s využitím globální role lingua franca angličtiny. Podobný posun směrem k angloorientované transliteraci se vyskytuje i u jiných variant cyrilice, zejména u ruské[20] a ukrajinské,[21][22] a do jisté míry i makedonské.[23][24]

Jednoduchý systém je podobný bývalé systému BGN/PCGN z roku 1952 pro latinizaci bulharštiny, který je byl úředně platný v USA a Velké Británii až do roku 2013. . Zatímco anglo-americký systém transliteruje bulharská písmena Х, Ь a Ъ jako KH, (apostrof) a Ŭ, Jednoduchý systém používá místo toho H, Y a A.[5][25]

Jiný podobný systém, který nebyl přijat k oficiálnímu použití v Bulharsku, je systém A. Dancheva, M. Holmana, E. Savové a M. Dimové, kde se transliterují bulharská písmena У a Ъ jako OU a U, zatímco Jednoduchý systém používá za tímto účelem U a A.[5][26]

Český přepis

Pro přepis do češtiny se používá jiný přepis, než tento Jednoduchý, odlišující se zejména použitím diakritických háčků, užitím „J“ (nikoliv „Y“) na místě „Й“ a podobně, jak je popsáno v článku o bulharštině.

Odkazy

Reference

  1. (anglicky) L.L. Ivanov, Toponymic Guidelines for Antarctica, Antarctic Place-names Commission of Bulgaria, Sofia, 1995.
  2. (francouzsky) Inventaire des outils de romanisation. Bibliothèque et Archives Canada. Ottawa 2006.
  3. (anglicky) a (bulharsky)Andreev A., I. Derzhanski eds. Bulgarian Academy of Sciences: Institute of Mathematics and Informatics, founded 1947. Sofia: Multiprint Ltd., 2007. 64 pp. ISBN 978-954-8986-27-4
  4. (anglicky) M. Gaidarska, The Current State of the Transliteration of Bulgarian Names into English in Popular Practice, Contrastive Linguistics, XXII, 1998, 112, pp. 69-84. ISSN 0204-8701
  5. (anglicky) L.L. Ivanov, On the Romanization of Bulgarian and English, Contrastive Linguistics, XXVIII, 2003, 2, pp. 109-118. ISSN 0204-8701; Errata, id., XXIX, 2004, 1, p. 157.
  6. Bulgarian. Report on the Current Status of United Nations Romanization Systems for Geographical Names. Compiled by the UNGEGN Working Group on Romanization Systems. Version 4.0, February 2013.
  7. Romanization System for Bulgarian: BGN/PCGN 2013 System. National Geospatial-Intelligence Agency, September 2014.
  8. (bulharsky) Pravidla pro vydávání bulharských průkazů totožnosti, State Gazette č. 14, roč. 2000. ISSN 0205-0900
  9. (bulharsky) Ministerstvo pro místní rozvoj a veřejné práce, Vyhláška č. 3 ze dne 26. října 2006 o přepisu bulharských zeměpisných názvů do latinky, State Gazette č. 94, 21. listopadu 2006. ISSN 0205-0900
  10. (anglicky) United Nations Document E/CONF.98/CRP.71. 17. srpna 2007.
  11. (bulharsky) Zákon o transliteraci
  12. (bulharsky)State Gazette č. 19, 13. března 2009. ISSN 0205-0900
  13. (italsky) G. Selvelli. Su alcuni aspetti ideologici dei sistemi di traslitterazione degli alfabeti cirillici nei Balcani. Archivováno 24. 6. 2016 na Wayback Machine Studi Slavistici XII (2015). pp. 159–180.
  14. (anglicky) Ivanov, L. Streamlined Romanization of Russian Cyrillic. Contrastive Linguistics. XLII (2017) No. 2. pp. 66-73. ISSN 0204-8701
  15. (bulharsky) Pravidla pro vydávání bulharských dokladů totožnosti (novela), State Gazette č. 83, roč. 2006. ISSN 0205-0900
  16. (bulharsky) V. Stankov, ed. Nový ortografický slovník bulharského jazyka. Bulharská akademie věd a vydavatelství Hazel, 2002. p.51. ISBN 954-8283-61-1
  17. (bulharsky) V. Murdarov, P. Kostadinova. Národní standard pro přepis bulharských osobních jmen psaných cyrilicí latinkou (problémy a navrhovaná řešení). Archivováno 5. 7. 2010 na Wayback Machine Bulharský jazykový věstník, č. 4, 2005. ISSN 0005-4283
  18. (bulharsky) M. Dimitrova. Srozumitelné Bulharsko. Culture Weekly, 23. března 2006.
  19. (anglicky) L. Ivanov, D. Skordev and D. Dobrev. The New National Standard for the Romanization of Bulgarian. Mathematica Balkanica. New Series Vol. 24, 2010, Fasc. 1-2. pp.121-130. ISSN 0205-3217
  20. (rusky)Vyhláška č. 1047 ze dne 31. 12. 2003, Ministerstvo vnitra Ruské federace. Archivováno 22. 8. 2011 na Wayback Machine
  21. (ukrajinsky)Usnesení Ukrajinské komise o otázkách právní terminologie. Záznam č. 2 ze dne 19. 04. 1996.
  22. (ukrajinsky) Vyhláška č. 55 Kabinetu ministrů Ukrajiny „Regulace latinské transliterace ukrajinské abecedy“ 27. ledna 2010.
  23. (makedonsky) D. Georgievski, Jak romanizovat cyrilici, Archivováno 3. 10. 2011 na Wayback Machine Globus Weekly, vydání 70, 19. srpna 2008.
  24. (anglicky) Omniglot: Macedonian language, alphabet and pronunciation
  25. (anglicky)USBGN, Romanization Systems and Roman-Script Spelling Conventions, 1994, pp.15-16.
  26. (anglicky) A. Danchev, M. Holman, E. Dimova, M. Savova. An English Dictionary of Bulgarian Names: Spelling and Pronunciation. Sofia, Nauka i Izkustvo Publishers, 1989. 288 pp.

Související články

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.