Jean Malouel

Jean Malouel, ve vlámštině též Johan Maelwael (* kolem 1365, Nijmegen – 1415, Dijon) byl vlámský umělec, který působil jako dvorní malíř burgundského vévody Filipa II. (Philippe le Hardi, Philip the Bold) a jeho nástupce Jeana I. Burgundského (Jean sans Peur, John the Fearless). Je považován za jednoho z hlavních představitelů stylu mezinárodní gotiky.

Jean Malouel
Rodné jménoJohan Maelwael
Narozeníkolem 1365
Nijmegen
Úmrtí1415
Dijon
Povolánímalíř
PříbuzníPaul Limbourg (synovec)
Herman van Limburg (synovec)
Johan Limbourg (synovec)
Významná dílaLarge Round Pietà
Pietà with Saint John Evangelist and Two Angels
Virgin and Child with Butterflies
MecenášiFilip II. Burgundský
Jan I. Burgundský
Podpis
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život

Jean Malouel pocházel z umělecké rodiny v Nijmegen (vévodství Guelders) a vyučil se u svého otce Willema Maelwaela. Dílna jeho strýce Hermana Maelwaela prováděla výšivky, zbrojířské, zlatnické a malířské zakázky.[1] Byl strýcem proslulých iluminátorů, bratrů Hermana, Jana a Paula z Limburka (Malouelova sestra Metta Maelwael se provdala za řezbáře Arnolda de Lymborch – van Limbug).

Jako malíř je poprvé uváděn roku 1382 a v letech 1396-1397 pracoval jako malíř praporců pro francouzskou královnu Isabelu Bavorskou. Roku 1397 nahradil jako dvorní malíř ("valet de chambre") Jeana de Beaumetz ve službách vévody Philipa II. v Dijonu. Pobíral vyšší plat než jeho předchůdce i než sochař Claus Sluter.

Krátce po smrti vévody Philipa (1405) se vrátil do Nijmegenu, oženil se s Heilwig van Redinchaven a usadil se s ní v Dijonu. Zde zemřel roku 1415 a zanechal vdovu se čtyřmi dětmi. Heilwig pobírala penzi od burgundského vévody a spolu s dětmi se vrátila do Nijmegen.

Dílo
Jean Malouel, Velká Pieta, Louvre
Jean Malouel, Madona s anděly, Gemäldegalerie Berlin
Jean Malouel, Henri Bellechose, Ukřižování

Zakázky burgundského vévody Jeanu Malouelovi zahrnovaly množství nástěnných maleb, deskové obrazy pro kartouzu v Champmol, a polychromování a zlacení Mojžíšovy studny Clause Slutera.[2] Od roku 1401 pracoval jako Malouelův asistent nebo mistr v jeho dílně Herman of Cologne (možná specialista – zlatník). Burgundští vévodové rodu Valois si vybrali Champmol jako místo rodové hrobky a Filip II. zadal její sochařskou část nejprve sochaři Jean de Marville (1381) a poté Clausi Sluterovi. Alabastrové sochy po Sluterově smrti polychromoval Jean Malouel.

Z deskové malby je za Malouelovo dílo považováno tondo se Svatou Trojicí (Velká Pieta, Louvre), dvě Madony (Louvre, Gemäldegalerie Berlín) a Ukřižování s Utrpením sv. Denise , které dokončil Henri Bellechose (Louvre).[3]

Nově muzeum Louvre zakoupilo také tzv. Pietu se sv. Janem a dvěma anděly, rovněž připisovanou Malouelovi.[4] Existují doklady, že Filip II., Jean a po něm i Filip III. Dobrý objednali u Malouela vlastní portréty. Zachovala se pozdější kopie portrétu Jeana Burgundského a další díla připisovaná dílně Jeana Malouela.

Reference
  1. Guest T, Nijsten G, 2004, s. 260-261
  2. Snyder J, 1985, s. 70
  3. History ofArt: Gothic and Early Renaissance: Malouel Jean
  4. The Art Tribune: The Acquisition of Jean Malouel’s Pietà by the Louvre. www.thearttribune.com [online]. [cit. 2016-01-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-09-21.
  • Článek byl přeložen z anglické Wikipedie

Literatura
  • Guest, Tanis and Nijsten, Gerard; In the Shadow of Burgundy: The Court of Guelders in the Late Middle Ages, Cambridge University Press, 2004, ISBN 0-521-82075-8
  • Gelfand, Laura D.; Fifteenth-century Netherlandish devotional diptychs; Origins and function, 1994, PhD dissertation, Case Western Reserve University.
  • Snyder, James; Northern Renaissance Art, 1985, Harry N. Abrams, ISBN 0-13-623596-4
  • Châtelet, Albert, Early Dutch Painting, Painting in the northern Netherlands in the fifteenth century, 1980, Montreux, Lausanne, ISBN 2-88260-009-7
  • Friedrich Gorissen, Jan Maelwael und die Brüder Limburg, Ein Nimweger Künstlerfamilie und die Wende des 14 Jhs, Bijdragen en mededeelingen, ISSN 0923-2834 (1954), pag. 153-221

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.