Jean-Baptiste Dulac

Jean-Baptiste Dulac, známý jako James Dulac, (3. června 1822 Montbrison, Loire – 3. července 1892[1] tamtéž) byl francouzský architekt a fotograf zapálený pro historii, archeologii a dědictví.

Jean-Baptiste Dulac
Narození3. června 1822
Montbrison
Úmrtí3. července 1892 (ve věku 70 let)
Montbrison
Povolánífotograf
Podpis
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

Narodil se jako syn Pierra Dulaca a Antoinetty Chancollonové, Jean-Baptiste Dulac byl voyer agent (státní úředník pověřený správou silnic) v několika sektorech Loiry a odborný architekt v Montbrisonu.

Fotograf architekt ve službách dědictví

James Dulac, nadšený historií a archeologií staveb, působil v několika učených společnostech na Loiře jako architekt, ale také jako fotograf (od roku 1870 byl citován jako fotograf v Montbrisonu). Řádný člen společnosti Diana, slavné učené společnosti Forez, od roku 1886 až do své smrti v roce 1892, působil také ve Společnosti zemědělství, průmyslu, věd, umění a Belles Letters departementu Loire se sídlem v Saint-Étienne.

Díky svým architektonickým dovednostem přispívá k několika studiím vybudovaného dědictví Forez, jako je kolegiátní kostel Notre-Dame v Montbrisonu , opevnění Champdieu nebo ruiny Sainte-Eugénie v Moingtu. Fotografii používal také ve svých architektonických studiích, jako je mnoho fotografických záznamů starého dědictví Montbrisonu (1860-1870)[2] také Bâtie d'Urfé.[3][4]

Politická kariéra

Několikrát byl zvolen obecním radním , místostarostou byl zvolen 3. února 1887 , místo, které zastával až do své smrti svým znovuzvolením v květnu 1892 zástupcem lékaře Paula Dulaca , ten samý, který o pár dní později navštívil slavného anarchistu Ravachola v jeho cele v Montbrisonu.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jean-Baptiste Dulac na francouzské Wikipedii.

  1. Google. www.google.com [online]. [cit. 2021-12-17]. Dostupné online. (česky)
  2. [s.l.]: [s.n.] Jacques Beauffet, Dictionnaire des artistes foréziens du XIXe siècle, Ceysson Editions d'Art, 2016, s. 69.
  3. Recherche - Inventaire Général du Patrimoine Culturel. patrimoine.auvergnerhonealpes.fr [online]. [cit. 2021-12-17]. Dostupné online.
  4. James Dulac possède par ailleurs un fragment de la corniche d’entablement du tombeau de Claude d’Urfé d'un peu plus d'un mètre de long, étudié par T. Rochigneux en 1890 et donné à la Diana en 1899 et étude

Literatura
  • « Les ruines de Saint-Eugénie, à Moingt, Près Montbrison » In Annales de la Société impériale d'agriculture, industrie, sciences, arts et belles-lettres du département de la Loire, 1876, s. 193-216 (lire en ligne sur Gallica).
  • Champdieu et les monuments gothiques, in-12, Théollier & cie, Saint-Etienne, 1886.
  • «Plan du cloître Notre-Dame en 1791» in Bulletin de la Diana, leden-březen 1892, s. 152 (lire en ligne sur Médiathèques Saint-Etienne).

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.