Jazyčnatka tasemnicová

Jazyčnatka tasemnicová (Linguatula serrata) je jedním z nejznámějších zástupců třídy Jazyčnatky (Pentastomida). Jsou to endoparazité hlavně dýchací soustavy u suchozemských obratlovců. Dospělci mají podlouhlé válcovité tělo s nápadným vnějším článkováním. Živí se krví svých hostitelů. Také mají velmi dobře vyvinutou trávicí soustavu.

Jazyčnatka tasemnicová
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenčlenovci (Arthropoda)
Podkmenkorýši (Crustacea)
TřídaMaxillopoda
Podtřídajazyčnatky (Pentastomida)
Binomické jméno
Linguatula serrata
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Životní cyklus jazyčnatky tasemnicové (vývoj od vajíčka po dospělce)

Jazykovitý tvar těla dal jazyčnatkám jejich jméno. V přední části těla najdeme také rudimenty dvou párů končetin, dříve se myslelo, že se jedná o pět ústních otvorů (ve skutečnosti mají jen jeden ústní otvor a kolem něho mají nožičky, na první pohled to vypadalo jako ústa).

Dlouhou dobu bylo nejasné i jejich fylogenetické postavení. Jazyčnatky byly považovány za přechodnou skupinu mezi kroužkovci a členovci. Dnes je zřejmé, že se jedná o korýše značně pozměněné jejich parazitickým způsobem života.[1]

Životní cyklus

Mají nepřímý vývojový cyklus zahrnující jednoho či více mezihostitelů. Mezihostitelem jsou nejčastěji savci (zajíc, hlodavec, ovce atd.) a definitivním hostitelem je psovitá šelma. U definitivního hostitele (psa) se dospělé jazyčnatky lokalizují v jeho nosní dutině. Dospělci produkují vajíčka, která mohou být hostitelem vykašlána nebo mohou odcházet spolu s trusem do vnějšího prostředí, kde jsou pozřena mezihostitelem. V těle mezi hostitele se z vajíčka vyvíjí čtyřnohá larva (L1), ta proniká tenkým střevem mezihostitele a putuje do jeho vnitřních tkání, zde se dále vyvíjí. Larva (L3) už má vyvinutou trávicí a rozmnožovací soustavu. Z larvy se vyvíjí nymfa, která je infekční pro definitivního hostitele (psovitou šelmu). Definitivní hostitel pozře mezihostitele a nakazí se infekční nymfou, ta se usazuje v jeho nosní dutině a vyvíjí se v dospělce.

Jazyčnatkou tasemnicovou se může někdy nakazit i člověk (výskyt hlavně na Blízkém východě). Pokud vajíčko pozře člověk, dojde v jeho těle k vylíhnutí larvy. Larva v nás nedokáže dospět a místo toho, aby šla do hlavových dutin zůstává bloudit v těle. Člověk může být mezihostitel, pokud spolkne vajíčko nebo definitivní hostitel, pokud se nakazí z masa mezihostitele. Pokud se člověk nakazí larvami z tkání mezihostitelů (nejčastěji z masa býložravců) dojde k vývoji tzv. nasofaryngeální pentastomózy (Halzoun).

Odkazy

Reference

  1. VOLF, Petr; HORÁK, Petr. Paraziti a jejich biologie. Praha: Triton, 2007. 329 s. ISBN 978-80-7387-008-9. Kapitola Parazitičtí členovci. (čeština)

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.