Jastrabia veža
Jastrabia veža se kolmo vypíná nad dolinou Zeleného plesa. Je opředená pověstmi a velmi fotogenická. Z vrcholu jsou výhledy do nejmohutnějších tatranských stěn. Koncem 20.tého století došlo k pádu skalních bloků v jihovýchodní stěně, takže některé horolezecké cesty zanikly.
| Jastrabia veža | |
|---|---|
 Vpravo Jastrabia veža s Karbunkulovým hrebeňom, vlevo Lomnický štít. | |
| Vrchol | 2137 m n. m. |
| Poloha | |
| Stát |  Slovensko |
| Pohoří | Vysoké Tatry |
| Souřadnice | 49°12′42″ s. š., 20°12′35″ v. d. |
  Jastrabia veža | |
| Prvovýstup | M. Sieczka okolo r. 1880 |
| Hornina | Žula |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Topografie
Věž je koncovým pilířem rázsochy, vybíhající z Belasé věže. Jastrabie sedlo ji dělí od Karbunkulového hřebene. V rychle klesajícím východním hřebeni ji Jestrabia štrbina odděluje od Jestrabieho zubu.
Pověst
Na vrcholu Jestrabí věže se nacházel oslepující drahokam karbunkl (rubín). Chudý muž, který se ucházel o rychtářovu dceru, ve snaze zbohatnout dolezl až k němu. Musel se odvrátit před jeho jasem, ale oči víly ze Zeleného plesa ho uhranuly, spadl a zabil se, jako již jiní před ním i po něm.
Horolezectví
První výstup absolvoval v 80. letech 19. století z Červené doliny přes Jastrabie sedlo Polák M. Sieczka, štít je od té doby často navštěvovaný. K jeho oblibě přispívá blízká Chata u Zeleného plesa. Kolmou, místy převislou jihovýchodní i jižní stěnou vede množství cest vysoké obtížnosti. Jednou z nejtěžších na slovenské straně Tater je "Amazonie Vertikál," klasifikace 9.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jastrabia veža na slovenské Wikipedii.
- F. Kroutil, Vysoké Tatry pro horolezci, 3. díl, Olympia 1977.
- A. Březen, Zlato pod Kriváněm, Mladé Léta 1991.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jastrabia veža na Wikimedia Commons
- Jihozápadní a jižní stěna s nákresem lezeckých cest
- Na Summitpost.org