Jarov (okres Plzeň-sever)

Jarov je vesnice ve východní části okresu Plzeň-sever, dvanáct kilometrů jižně od Kralovic. Katastrální území obce zaujímá rozlohu 1056,57 ha a PSČ všech adres je 331 51. Obec je součástí Mikroregionu Dolní Střela. Žije v ní 143[1] obyvatel.

Jarov
čp. 2 v Jarově
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0325 558982
Pověřená obecPlasy
Obec s rozšířenou působnostíKralovice
Okres (LAU 1)Plzeň-sever (CZ0325)
Kraj (NUTS 3)Plzeňský (CZ032)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice49°52′21″ s. š., 13°28′28″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel143 (2022)[1]
Rozloha10,56 km²
Katastrální územíJarov
Nadmořská výška381 m n. m.
PSČ330 05
Počet domů58 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduJarov 24
331 51 Kaznějov
[email protected]
StarostaMojmír Fencl
Oficiální web: www.oujarov.cz
Jarov
Další údaje
Kód obce558982
Kód části obce57622
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Poprvé je ves písemně zmíněna v potvrzení majetku plaského cisterciáckého kláštera papežem Inocencem IV. z roku 1250. Václav Kočka uvedl, že vsi bylo na počátku 15. století 17 usedlostí, z nichž byly dvě zničeny za husitských válek. Během náboženských válek přešla ves z majetku kláštera do majetku šlechty, počátkem 16. století se nakrátko vrátila do držení kláštera a následně ji vlastnil Albrecht z Gutštejna. V roce 1539 se stala součástí panství Floriána Gryspeka a v držení rodu Gryspeků zůstala až do konfiskace jejich majetku roku 1623 králem Ferdinandem II. V průběhu třicetileté války bylo 10 z 15 usedlostí vypáleno. Ves se vrátila do majetku plaského kláštera, který ji držel až do svého zrušení v roce 1785. Po zrušení kláštera přešlo celé plaské panství pod správu náboženského fondu a v roce 1826 do majetku kancléře Metternicha.

Okolí

Jarov sousedí na severu s Dobříčí, na západě s Kaceřovem, na jihu s Chotinou a na severozápadě s Kaznějovem. Přibližně 1,5 km jzz. od Jarova leží lesní samota Třebekov, nedaleko které se rozkládají zbytky středověkého hospodářského dvora Třebokov.

V třebekovské myslivně se 19. července 1815 narodil František Alexander Heber, badatel českých hradů a spisovatel díla Böhmens Burgen, Vesten und Bergschlösser (České hrady, tvrze a zámky na vrchách). Sedmi vydanými díly této práce se stal zakladatelem české vědy o hradech (kastellologie). Zemřel na průzkumné cestě 29. července 1849 v Náchodě.

Pamětihodnosti

  • zbytky středověkého hospodářského dvora Třebokov
  • Venkovské usedlosti čp. 12, 21 a 42
  • dva špýchary u čp. 1
  • sroubek u čp. 2

Reference

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]

Literatura

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.