Jaroslava Krejsová

Narodila se v rodině žijící ve vsi Nový Dvůr nedaleko Vimperka, nicméně v roce 1946 se odstěhovali do Volar, kde vychodila základní školu. Poté absolvovala Obchodní školu ve Vimperku[2] a byla zaměstnána jako technicko-hospodářská pracovnice ve vimperských Dřevařských závodech.[1] Má dvě děti a čtyři vnoučata.[1]

V roce 2008 vydala knihu Přes Volary přešla smrt,[3][4] jež mapuje několik pochodů smrti, které Volary prošly. O hroby na jednom z místních hřbitovů se spolu s junáky starala již v době, kdy netušila, že se jedná o 95 obětí pochodu smrti z Helmbrechtsu.[5] O osudy těchto žen se začala badatelsky zajímat v roce 1955,[1] kdy její zájem vzbudilo setkání s přímou účastnicí pochodu[1] paní Halinou Tenglerovou.[4] O něm se dozvídala i z vyprávění dalších účastnic pochodu, kterým se jej podařilo přežít a jež zůstaly žít v jižních Čechách, a srovnávala je s archivními dokumenty.[5]

Jaroslava Krejsová také napsala komentář k dokumentu Volary – z historie po současnost.[1]

Spolu se svým vnukem Zdeňkem Krejsou založila Jaroslava Krejsová občanské sdružení KreBul o.p.s., které se od počátku věnovalo především holokaustu;[6] organizuje například přednášky ve školách, setkání s pamětníky a poznávací cesty do koncentračních táborů.[7] Sdružení postupně rozšířilo své aktivity také na občanskou poradnu,[8] vzdělávání dospělých,[9] volnočasové aktivity pro děti a mládež s dobrovolníky[10] nebo mezinárodní výměny mládeže.[11]