Jaromír Rybák

Jaromír Rybák (* 24. února 1952, Plzeň) je český malíř, sochař a sklářský výtvarník.

Jaromír Rybák
Jaromír Rybák
Narození24. února 1952 (70 let)
Plzeň
Československo Československo
Povolánímalíř, sochař
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Vzdělání

Členství ve spolcích

Pedagogické působení

  • International Glass Workshop, Musée du Verre, Sars Potteries, France, 1987, 1997, 2003, 2006
  • Espase du verre, Montréal, Canada 1989
  • Sheridian college, Toronto, Canada 1989
  • School of glass, Barcelona, Spain, 1995, 1998
  • Aichi University, Japan, 2003
  • International Glass Workshop, University of Canberra, Australia 2001, 2005
  • The Studio, The Corning Museum of Glass, Corning, USA, 2006

Dílo

Sklo

Plastiky Jaromíra Rybáka mají schopnost fascinovat, ale i zneklidňovat a děsit. Oslňující nádhera světelných a barevných efektů skla je v autorových dílech spojená jak s tvarovou monumentalitou, tak i fantaskní bizarností.
Dominantním inspiračním zdrojem se Jaromírovi Rybákovi stal podmořský svět, tvorové z temných neznámých hlubin, hrůzní i nádherní, něžně pitoreskní zjevení i bezohlední ozubení dravci. Zrovna tak jako autorovy rybí přízraky mohou však vypadat i démoni, kteří vystupují z mnohdy ještě černějších hlubin lidské mysli.

Sklo a kov

Výrazným autorským přínosem Jaromíra Rybáka do světa moderní skleněné plastiky je spojení skla s tak výrazově odlišným materiálem, jakým je kov – od devadesátých let především bronz. Autorovy plastiky z kovu a skla jsou podstatně méně početné, výjimečné a monumentálně působící solitéry.
Původní vymezení role kovu jako ryze konstrukčního prvku na počátku 80. let 20. století prošlo v autorově tvorbě koncepční proměnou do polohy s podstatně větší možností kreativity. Z kovu začaly vznikat složitě modelované části plastiky, svým výrazem tvořící kontrapost jednoduchému tvaru skla. Byly jimi mysteriózní pohyblivé vozíky, budící dojem příbuznosti s mechanismy Leonarda da Vinci. Následně autor vytvořil několik přízračných stolů – oltářů či věšteckých nádob se změtí propletených zoomorfních figur a rostlin. Jejich bizarnost je záměrně provokativním protipólem materiálové nádhery skla, ve kterém se uplatňují efekty vnitřních shluků z bublin a barevných závojů.

Přelomovou prací ve smyslu sochařského uplatnění kovu je plastika Hatterie z roku 1996. Vzájemné role obou materiálů se v ní s konečnou platností vyrovnávají. Robustní a naturalisticky modelované bronzové torzo tajemného archaického tvora mimo dimenzi lidské existence protíná mohutný zářící broušený klín. Ten jako by byl symbolem nekonečné hlubiny plynoucího času.
Kov se stal v Rybákových plastikách rovnocenným partnerem skla po stránce výrazové i významové. Autorův způsob naturalistické a expresivní modelace se přenáší do forem kovu a sklo působí naopak jako zklidňující prvek. Modelované tvary z bronzu nabývají výrazu proměnné tvárnosti, vyjadřují monumentální dramatičnost. Sklo je nositelem nadčasového elementu, zážitku setkání s něčím vzácným a v podstatě neuchopitelným. Jaromír Rybák neopouští svůj smysl pro využití materiálové krásy skla, ale nestaví na ní smysl práce. V plastikách „Atlantů“ (Atlant s břečťanem, 1998, Safirínový Atlant,1999 - 2000) lze najít příznačně symbolickou paralelu krásného a tragického. Jindy je dekorativní charakter skla protiváhou syrovosti bronzu (např. Vodní kameny, 2000, Hladové kameny, 2001). Vyznění prací spojujících sklo a kov je v jejich sevřenosti možné vnímat jakoby o stupeň vážnější protipól sklářské tvorby, kde často dominuje poloha groteskní nevázané hry fantazie a kreativity. Protože však poloha svobodné tvorby bez hranic mezi vážným a nevážným je pro Jaromíra Rybáka vždy přirozenou souběžnou linií, není to zcela striktním pravidlem.

Monumentální tvorba

Dosavadním vyvrcholením Rybákovy snahy o symbiózu skla a bronzu jsou tři rozměrově grandiózní práce. Mysteriózní, několikatunový Betlém (2000 – 2004) byl vytvořen do barokní kaple na zámku v Bezdružicích. Prostupuje jím tajemnost duchovního prožitku i mystika spojená s nekonečností vesmírného prostoru. Další výjimečnou prací je kruhová plastika – Stůl městských obzorů (2010) s uplatněním složité architektonické výstavby evokující podobu fantastické metropolis. Dosud poslední autorovou plastikou emotivně působivý Stůl rybích snů (2012), Jeho mohutnou čtvercovou deskou s motivy hejn ryb prostupuje vnitřní záře modrozeleného světla. Konstrukce nesoucí tuto „hladinu“ jako by byla vynesena z útrob legendárního Titanicu. Tvary jsou poznamenány obrůstáním organismy. Tak jako hlubina moře pozvolna přetváří vše původně lidské k obrazu svému.
Provázání skla a kovu v jednolitý celek s prvky napětí i výrazové monumentality je jedním ze zásadních autorsky originálních momentů, který přinášejí plastiky Jaromíra Rybáka do kontextu české i mezinárodní umělecké tvorby.

Malba a kresba

Rybákova malířská tvorba se rozvíjí paralelně s jeho prostorovými realizacemi od 70. let. Jeho kresby někdy slouží jako předloha k pozdějšímu sochařskému ztvárnění (Tvor, 2015) nebo realizaci ve skle. Většina Rybákovy malířské tvorby je však výrazem autorovy volné imaginace a zachycuje asociace reálného světa s fantaskními tvory (Zlatá ryba, 2016) nebo používá přírodní jevy jako základ abstraktní malířské kompozice (Tornádo, 1991).

Ocenění

  • 1979 Ateliérová cena, ateliér prof. S. Libenského, VŠUP Praha
  • 1981 Jungend Gestaltet, IHM Glaspreis, München
  • 1982 Coburger Glaspreis für moderne Glasgestaltung
  • 1992 Sklářská cena Praha '91, Praha, Heller Gallery Award

Zastoupení ve veřejných sbírkách

Autorské

  • 2001 Jaromír Rybák: Stvoření z bestiáře / Creatures from Bestiary, Východočeské muzeum, Pardubice
  • 2001 Jaromír Rybák, Galerie na Jánském Vršku, Praha
  • 2003 Jaromír Rybák, Chodovská tvrz, Praha
  • 2013 Jaromír Rybák: Cesty za skleněným grálem, Galerie Diamant Spolku výtvarných umělců Mánes, Praha
  • 2017 Jaromír Rybák: Sklo a obrazy, Galerie Kooperativy Praha

Společné (výběr)

  • 1980 Užité umění 70/80. Sklo, kov, textil, nábytek, keramika., Moravská galerie v Brně
  • 1983 Prostor 2, Veletržní palác, Praha
  • 1984 Československé sklo '84: Umělecká sklářská tvorba, Valdštejnská jízdárna, Praha
  • 1986 Prostor 3, Všemina, vodní nádrž,
  • 1992 Souvztažnosti, Skleněná plastika a vitráže 1992, Dům umění města Brna
  • 1992/3 Festival českého a japonského skla 1992 - 1993, Mánes, Praha, Muzeum dekorativního umění Azabu, Tokio, Village of Glass, Hiroshima, Machida City Museum of Graphic Art, Tokio, Bohemia Glass Museum Karuizawa, Nagano
  • 2001 Stanislav Libenský a jeho škola, Národní technické muzeum, Praha
  • 2003 Čehu musdienu stikls, Galerija ASuna, Riga
  • 2005 Rubikon - B. Eliáš, J. Matouš, J. Exnar, J. Rybák, I. Křen, Galerie Diamant, Praha
  • 2007 Jubilanti Mánesa 2007, Galerie Diamant, Praha
  • 2007 Skláři Mánesa a jejich hosté, Galerie Diamant, Praha
  • 2008 Členská výstava SVU Mánes, Galerie Diamant, Praha
  • 2009 Crossing borders, Glasmuseet Ebeltoft, Ebeltoft
  • 2009 FIGURA: Skupina Rubikon, Galerie Diamant, Praha
  • 2009 Rubikon: Sklo, obrazy, grafika, Galerie Aspekt, Brno
  • 2012/13 Vše nejlepší! České sklářské umění, Uměleckoprůmyslové museum, Praha

Literatura

  • Jaromír Rybák: Skulpturen aus Glas, 1989, kat. 24 s., Essener Glasgalerie
  • Jaromír Rybák: Stvoření z bestiáře / Creatures from Bestiary, 2001, Křen I, kat. 40 s., Východočeské muzeum, Pardubice
  • Festival českého a japonského skla 1992 - 1993, 1992, Čiháková-Noshiro V a kol., kat. 112 s., Japonsko-český výbor
  • Souvztažnosti, Skleněná plastika a vitráže 1992, Medková J a kol., kat. 102 s., Dům umění města Brna, ISBN 9788070090459
  • České sklo, 2001, Petrová S, 283 s., Gallery, spol. s r.o. (Jaroslav Kořán), Praha, ISBN 80-86010-44-9

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.