Jan Solovjev

Narodil se v Turnově jako syn fotografky a ruského učitele 6. března roku 1922. Ve válečných letech 1941 až 1943 absolvoval turnovskou střední šperkařskou školu, kde se vyučil rytcem kovů. Po střední škole nastoupil na UMPRUM v Praze, kde studoval v ateliérech prof. Emila Filly a prof. Antonín Strnadela. Po roce 1948 byl krátce vězněn za tzv. protistátní činnost svého bratra. Od padesátých let 20. století žil a tvořil spolu se svou manželkou, malířkou Jaroslavou Solovjevovou v Turnově.

Zemřel v Turnově 7. února 2014 ve věku nedožitých 92 let.

Jan Solovjev, Abstraktní plastika, měď, 1973, Rumjancevova ulice, Liberec.jpg

Jan Solovjev byl nejen sochař ale i malíř, ilustrátor a fotograf. V začátcích ilustroval dětské knihy a vytvářet popisné ilustrace ptáků, rostlin, motýlů a minerálů. V malířské tvorbě se věnoval především portrétům a krajinomalbě. Byl také autor několika knižních publikací, k nejznámějším patří Měl jsem štěstí na lidi a Okamžiky s Hrabalem. Tvořil skulptury a plastiky z kamene, měděného plechu a realizoval své sochy do veřejného prostoru a architektury.

Pro Liberec vytvořil několik abstraktních a abstrahovaných soch. Na Šaldovo náměstí umístil v roce 1965 sedící ženu v moorovském stylu, která byla později přemístěna do parku v ulici Na Rybníčku a po revoluci v roce 1989 byla zcela z veřejného prostoru Liberce odstraněna. Ve Vojtěšské ulici na Králově Háji osadil v roce 1974 abstrahované sousoší Sedící rodina, které se ve veřejném prostoru Liberce zachovalo. Abstraktní plastika umístěné před bývalým Ústavem geodézie a kartografie v Liberci, který je v současnosti Katastrálním úřadem, navazuje na jeho realizaci již zaniklé sochy na Soukenném náměstí z výstavy Socha a město Liberec z roku 1969. Zcela abstraktní plastika, vytvořená technikou tepané a svařované mědi, mluví tzv. bruselským jazykem. Solovjevovu sochu před Katastrálním úřadem může divák vnímat, jako prostorovou kompozici kombinující tvary konstrukcí, stožárů, vlajek a plachet. Abstraktní plastika odkazuje k dávné lodní dopravě, pro které byla kartografie, před jejíž úřadem byla socha postavena, životně důležitá.

Jan Solovjev se svojí organickou abstraktní tvorbou ze 60. a 70. let nejvíce přiblížil produkci svým slavnějším souputníkům – sochařům Valeriánovi Karouškovi a Jiřímu Novákovi, kteří rovněž prezentovali svoji tvorbu na výstavě Socha a město Liberec.

• 
  Ryby ve fontáně obchodního parteru na třídě Osvoboditelů v Lovosicích, 1978
• 
  Ryby, detail
• 
  Mozaika v ulici K. Maličkého v Lovosicích, 1974
• 
  Mozaika v Lovosicích, detail

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Solovjev na Wikimedia Commons
• http://www.vetrelciavolavky.cz/sochari/jan-solovjev
• https://cs.isabart.org/person/1297