Jan Jiří Lehner

Jan Jiří Lehner též Johann Georg Lehner či Johann Georg Lehnert (kolem 1700 Řezno – 1776? Opava?) byl barokní sochař působící ve Slezsku a na severní Moravě. Narodil se kolem roku 1700 v bavorském Řezně (Regensburg) a zemřel roku 1776 pravděpodobně v Opavě, kde strávil většinu svého života.

Jan Jiří Lehner
Narozeníkolem 1700
Úmrtí1776 (ve věku 75–76 let)
Opava ?
Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Povolánísochař
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.


Život

Přesné datum sochařova narození nebo zprávy o jeho uměleckém školení zatím nejsou známy. První zmínka o jeho pobytu na našem území je z roku 1718, kdy podle dochovaných zápisů zastupoval olomouckého sochaře Johanna Sturmera při křtu dcery zlatníka Franze Schwegerla. Lze tedy předpokládat, že byl členem jeho dílny a Sturmer měl velký vliv na formování Lehnerova stylu. Bohužel se nám z této doby nedochovala žádná jeho díla. Než se Lehner v roce 1729 natrvalo usadil v Opavě, podílel se na sochařské výzdobě barokního zámku v Kravařích. K dalším jeho mimo-opavským realizacím patří také skupina soch v barokní zahradě zámku Velké Losiny a jeho poslední zakázka, drobné sochařské práce pro město Jawielnice v polském Slezsku.

Dílo

Zámek Kravaře

Zámek Kravaře, portál nad hlavním vchodem

Zde Lehner působil kolem roku 1721, kdy byl na místě původního panského sídla vystavěn nový zámek ve stylu vrcholného baroka. Tato výstavba probíhala v letech 1721- 28 za Jana Rudolfa sv. p. Eichendorffa. Lehner byl pověřen výzdobou hlavního oltáře zámecké kaple a vytvořením alegorických figur na vstupním portále. Na těchto sochách je patrná znalost práce Matyáše Bernarda Brauna a jeho dílny.

Zámek Velké Losiny

Ve 30. letech se Lehnerovi naskytla příležitost spolupracovat s Jiřím Antonínem Heinzem a Sebaldem Kapplerem na výzdobě původní barokní zahrady zámku ve Velkých Losinách u Šumperka (o této spolupráci bezpečně víme z dochovaných písemných pramenů).

Lehner je autorem celkem šesti alegorických soch, z nichž Alegorie čtyř ročních období se nám nedochovala. Zbylé dvě sochy v nadživotní velikosti, Alegorie Síly a Bolesti, jsou z pískovce, stojící na žulovém krychlovém soklu, který je v horní části členěn římsou.

Alegorie síly je podle zámeckých účtů vykládána jako souboj Samsona se lvem. Hlavní postava, muskulaturní hrdina oděn v bederní roušku, je zobrazena právě v okamžiku, kdy usedá na lví hřbet a chystá se zasadit ránu dýkou. Celková koncepce sousoší je velmi expresivní, zdůrazňující napětí a dramatičnost aktu. Tento dojem ještě podtrhuje esovité natočení figury, tzv. figura serpentinata. Samsona a lva pak v kompozici doplňuje kmen stromu.

Alegorie Bolesti je interpretována jako sousoší zápasícího Milóna Krotónského. Tato interpretace vyplývá z podobnosti se stejnojmenným sousoším od Pierra Pugeta ve Versailles. I v tomto případě se jedná o polonahou mužskou postavu napadenou zvířetem. Podle pověsti byl Milón rozsápán lvem, v losinském sousoší má ale podobu spíše neurčité šelmy. Opět zde pozorujeme značnou expresivitu, především v tváři Milóna, který se snaží v bolesti vyprostit ze spárů zvířete. Toto sousoší je pravděpodobně jediným zobrazením legendy o Milónu Krotónském na našem území.

Opava a okolí

V letech 1732 až 1737 pracoval Lehner pro opavský dominikánský klášter, kterému dodal kazatelnu a několik oltářů do kostela. Mezi lety 1742-1743 se Lehner podílel na opravě kostela milosrdných bratří v Těšíně a v letech 1744-47 vytvořil vnitřní výzdobu pavlánského kostela v Krakově.

V dalším období, v 50. a 60. letech, vytvořil Lehner řadu epitafů: pro hraběte Wilczka v Klimkovivích, hraběte Sedlnického v Opawici a velmi významný figurální epitaf knížete Karla z Lichtenštejna, který se nachází v konkatedrále Nanebevzetí Panny Marie v Opavě. Tento památník pochází z let 1755-63 a byl vytvořen na základě poslední vůle Karla I. z Lichtenštejna z roku 1623, ve které si přál být pohřben právě v opavském kostele Nanebevzetí Panny Marie a mít v místě hrobu epitaf. Kníže zemřel roku 1627, v Opavě ovšem pohřben nebyl a k vystavění památného epitafu se přistoupilo až po polovině 18. století. Reprezentativní dílo je umístěno v interiéru presbytáře a zhotoveno z barevně kontrastních materiálů jakými jsou alabastr, černý a bíle žilkovaný mramor, štuk a zlacené dřevo. Základem kompozice je zploštělý pyramidální útvar s volutovými křídly, který drží konzola s erbem rodu Lichtenštejnů, v jehož středu je medailon knížete Karla a pod ním legenda. Vrchol kompozice tvoří baldachýn se spuštěnými závěsy, pod kterým se nachází knížecí koruna. Celek pak doplňují symboly knížecí moci, bohatství, vojenských úspěchů, dále sošky andělů i andílků a alegorie Fámy, která světu hlásá slávu knížete. V celém díle jsou patrné stěžejní znaky Lehnerovy tvorby: efektivní aranžmá postav, bohaté řasení draperie, hybnost a expresivita.

K dalším jeho opavským dílům patřil hlavní oltář z kostela Nanebevzetí Panny Marie z let 1755–1758.[1] Oltář byl zničen při velkém požáru Opavy v roce 1758 a dnes je znám pouze z dřevěného modelu, tzv. bozzetta, uloženého v Slezském zemském muzeu.

Pro kostel sv. Jiří dodal několik oltářů a pro kostel v Opavě-Jaktaři vytvořil tabernákl a oltář v svatoanenské kapli z roku 1760.

Poslední známou Lehnerovou zakázkou jsou pak menší sochařské práce v Jemielnici v polském Slezsku z let 1762-63.

Odkazy

Reference

  1. SCHENKOVÁ, Marie; OLŠOVSKÝ, Jaromír. Barokní malířství a sochařství v západní části českého Slezska. Opava: Slezské zemské muzeum ; František Maj, 2001. 274 s. ISBN 80-86458-06-7. S. 151. Dále jen Barokní malířství a sochařství v západní části českého Slezska.

Literatura

  • FOLTÝN, Dušan, a kol. Encyklopedie moravských a slezských klášterů. Praha: Libri, 2005. 878 s. ISBN 80-7277-026-8.
  • HOROVÁ, Anděla, a kol. Nová encyklopedie českého výtvarného umění 1. A–M. Praha: Academia, 1995. 546 s. ISBN 80-200-0521-8.
  • INDRA, Bohumír. Život a dílo opavského barokního sochaře Johanna Georga Lehnera. (Příspěvek k dílu Umělecké památky Moravy a Slezska.). Časopis Slezského zemského muzea. 1992, roč. B 41, čís. 1, s. 32–51. ISSN 1211-3131.
  • OLŠOVSKÝ, Jaromír. K dílu Johanna Georga Lehnera: nové připsání a jeho ikonografické aspekty. Časopis Slezského zemského muzea. 2003, roč. B 52, čís. 3, s. 256–262. ISSN 1211-3131.
  • PAVLÍČEK, Martin. Epitaf Karla knížete z Liechtensteinu v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Opavě (1756-1765). K typologii náhrobků 18. století v českých zemích. In: GILK, Erik. Studia Moravica. 3. Sborník historiografických, filologických a uměnovědných příspěvků přednesených na vědecké konferenci Mars Moravicus - Neklidná léta Moravy pořádané ve dnech 28.-30. června 2004 v rámci realizace výzkumného záměru Ministerstva mládeže a tělovýchovy České republiky MSM 15200017 Dějiny a kultura Moravy jako modelu regionu na Filozofické fakultě univerzity Palackého v Olomouci. Olomouc: Univerzita Palackého, 2005. ISBN 80-244-1110-5. S. 135–139.
  • PRIX, Dalibor; SCHENKOVÁ, Marie; ŠOPÁK, Pavel. Opava : konkatedrála Nanebevzetí Panny Marie. Velehrad: Historická společnost Starý Velehrad, 2000. 27 s. ISBN 80-86157-05-9.
  • SCHENKOVÁ, Marie; OLŠOVSKÝ, Jaromír. Barokní malířství a sochařství v západní části českého Slezska. Opava: Slezské zemské muzeum ; František Maj, 2001. 274 s. ISBN 80-86458-06-7.
  • SCHENKOVÁ, Marie; OLŠOVSKÝ, Jaromír. Barokní malířství a sochařství ve východní části českého Slezska. Opava: Slezské zemské muzeum ; František Maj, 2004. 265 s. ISBN 80-86224-46-5.
  • STEHLÍK, Miloš. Sochařství vrcholného baroka na Moravě. In: Dějiny českého výtvarného umění II/2. Od počátků renesance do závěru baroka. Praha: Academia, 1989. ISBN 80-200-0069-0. S. 510–539.
  • ZLÁMALOVÁ, Aneta; ADAMCOVÁ, Kateřina. Velké Losiny. Sochařská výzdoba zámeckého parku [online]. Národní památkový ústav, 2011-04-29 [cit. 2012-02-08]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.