Jan Gajdoš

Jan Gajdoš (27. prosince 1903 Židenice[1] – 19. listopadu 1945 tamtéž) byl československý gymnasta, olympionik, který získal stříbrnou medaili z olympijských her.

Jan Gajdoš
Jan Gajdoš
Narození27. prosince 1903
Židenice
Úmrtí19. listopadu 1945 (ve věku 41 let)
Brno
Místo pohřbeníŽidenický hřbitov
Povolánísportovní gymnasta, učitel a sportovec
OceněníCena Jihomoravského kraje (2014)
DětiJiří Gajdoš
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Sportovní gymnastika na LOH
stříbro LOH 1928 družstvo
Mistrovství světa ve sportovní gymnastice
zlato MS 1938 víceboj
zlato MS 1938 prostná
stříbro MS 1926 kůň našíř
stříbro MS 1926 bradla
stříbro MS 1930 víceboj
bronz MS 1930 kruhy
bronz MS 1930 kůň našíř

Životopis

V Amsterdamu 1928 získal stříbro v soutěži družstev. Na LOH 1936 obsadil v soutěži družstev 4. místo. Vrcholem jeho kariéry bylo Mistrovství světa v Praze 1938, kde se stal trojnásobným mistrem světa.

V létech 1929–1930 působil jako cvičitel v Sokole Plzeň Chicago v USA. Zde na II. americkém sletu sokolů vybojoval 1. místo, jako cvičitel nastudoval skladbu pro muže, kterou sám složil, a rovněž vybojoval 1. místo. Do USA se pak vrátil ještě jednou s velkou československou sokolskou výpravou v roce 1933.

Šel spolu s dalšími význačnými sportovci své doby v čele slavnostního průvodu Prahou při X. Všesokolském sletu v roce 1938.

Hrob Jana Gajdoše na hřbitově v Brně-Židenicích

V roce 1943 se Jan Gajdoš stal jedním ze zakládajících členů Jachetního odboru Českého veslařského klubu v Brně, z něhož po osvobození vznikl Yacht klub Brno. Byl jeho prvním kapitánem a podílel se na organizaci prvního závodu plachetnic na Kníničské přehradě na podzim 1943. Na jeho památku se pak až do 60. let vypisoval závod Gajdošův memoriál, původně pro třídu Olympijská jola, později i pro ostatní lodní třídy.

Kámen zmizelých před rodným domem v Kuklenské ulici v Židenicích

Po okupaci nacisty působil v odbojovém hnutí v sokolské odbojové organizaci Jindra jako vedoucí odbojové skupiny v Brně. Počátkem roku 1944 byl zatčen gestapem a vězněn ve třech nacistických káznicích. Zemřel v roce 1945 na následky věznění v koncentračním táboře.[2]

Roku 2018 byl prezidentem Milošem Zemanem in memoriam oceněn Řádem bílého lva.

Fotbal

Měl nadání na řadu sportů, hrál také fotbal.[3] Ve 20. letech 20. století byl několik let brankářem SK Židenice, po konfliktu s jedním z funkcionářů přešel ke gymnastice.[3] Ulice, na níž je dnes původní stadion ČAFC Židenice a také židenická sokolovna, ve které Jan Gajdoš začínal cvičit, byla na jeho počest v roce 1946 přejmenována na ulici Gajdošovu.[3][4][5]

Odkazy

Reference
  1. Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele Nanebevzetí Panny Marie Brno-Zábrdovice
  2. KOZÁKOVÁ, Zlata. Sokolské slety. Praha: Orbis, 1994. ISBN 80-235-0029-5. Kapitola Všesokolský slet 1938, s. 40.
  3. Antonín Zabloudil, František Čapka: 100 let fotbalového klubu FC Zbrojovka Brno – CERM 2013
  4. Profil Jana Gajdoše v Encyklopedii dějin města Brna (česky)
  5. Gajdošova ulice v Encyklopedii dějin města Brna (česky)

Literatura
  • Antonín Zabloudil, František Čapka: 100 let fotbalového klubu FC Zbrojovka Brno – CERM 2013
  • GAJDOŠOVÁ, Ivana. Měl sílu a byl bouřlivák - mistr světa prof. Jan Gajdoš. Brno : Česká obec sokolská, 2012. ISBN 978-80-86402-19-2.
  • CÍLEK, Roman. Vítězové bez vavřínů. Praha: Olympia, 1975. Kapitola Mustr světa, s. 137–157.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.