James Saumarez

James Saumarez, 1. baron De Saumarez (James Saumarez, 1st Baron De Saumarez, 1st Baronet Saumarez de Saumarez) (11. března 1757, St. Peter Port, Guernsey, Anglie9. září 1836, St. Peter Port, Guernsey, Anglie) byl britský námořní vojevůdce, v Royal Navy dosáhl hodnosti admirála (1814). Zúčastnil se bojů v koloniích, později vynikl v napoleonských válkách, v roce 1831 byl povýšen na barona a vstoupil do Sněmovny lordů.

Admirál James Saumarez
Narození11. března 1757
Saint Peter Port
Úmrtí9. října 1836 (ve věku 79 let)
Saint Peter Port
Povolánípolitik a námořní důstojník
Oceněnívelkokříž Řádu lázně
ChoťMartha Le Marchant (od 1788)
DětiAmelia Saumarez
James Saumarez, 2nd Baron de Saumarez
Thomas Le Marchant Saumarez
John St. Vincent Saumarez, 3rd Baron de Saumarez
RodičeMatthew Saumarez a Carterette Le Marchant
PříbuzníThomas Saumarez[1], Richard Saumarez[1] a John Saumarez[1] (sourozenci)
FunkceVice Admiral of the United Kingdom (1821–1832)
člen Sněmovny lordů
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

Zámek Saumarez Park na ostrově Guernsey, sídlo rodu Saumarez

Pocházel z rodiny s tradiční službou v námořnictvu, narodil se na ostrově Guernsey jako nejstarší syn Matthewa Saumareze (1718–1778). Do námořnictva vstoupil jako dobrovolník již v deseti letech, pak ještě studoval v Londýně, definitivně se námořníkem stal v roce 1770. Sloužil postupně pod admirály Peterem Parkerem, Hyde Parkerem nebo Samuelem Hoodem, ve válce proti USA vynikl statečností a iniciativou. V roce 1781 byl zraněn a dosáhl hodnosti kapitána, poté byl až do roku 1793 mimo aktivní službu.

Do služby byl povolán znovu v roce 1793 ve válce proti revoluční Francii, ještě téhož roku byl povýšen do šlechtického stavu, později se vyznamenal v bitvě u Svatého Vincenta. Pod velením admirála Jervise se zúčastnil blokády Cádizu, v roce 1798 byl zraněn v bitvě na Nilu. V roce 1801 dosáhl hodnosti kontradmirála. Téhož roku se proslavil vítězstvím u mysu Algeciras nad spojeným francouzsko-španělským loďstvem. Za toto vítězství získal titul baroneta, čestné občanství v Londýně a roční penzi ve výši 1 200 liber. S hodností viceadmirála odešel v roce 1803 dočasně do výslužby, znovu se do napoleonských válek zapojil v roce 1809 jako velitel v Baltském moři. V této funkci měl za úkol chránit britský obchod a blokádu severoněmeckých přístavů, které byly pod francouzskou kontrolou. Po skončení napoleonských válek byl povýšen na admirála (1814) a v roce 1815 obdržel velkokříž Řádu lázně, později zastával čestné hodnosti kontradmirála Spojeného království (1819–1821) a viceadmirála Spojeného království (1821–1832). V roce 1831 byl povýšen na barona a stal se členem Sněmovny lordů. Současným nositelem titulu je Eric Saumarez, 7. baron De Saumarez (*1956).

Jeho mladší bratr Thomas Saumarez (1760–1845) sloužil v armádě a jako generál byl velitelem v Novém Brunšviku.

Odkazy

Reference

  1. Kindred Britain.

Literatura

  • TRUCHANOVSKIJ, Vladimir: Osud admirála Nelsona; Praha, 1992 ISBN 80-204-0126-1

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.