James Russell Lowell

James Russell Lowell (22. února 1819 – 12. srpna 1891) byl americký romantický básník, kritik, editor a diplomat. Patřil k básnickému okruhu Fireside Poets, skupině novoanglických literátů, kteří byli mezi prvními americkými básníky schopnými soupeřit s popularitou britských literátů. Tito spisovatelé ve své poezii upřednostňovali konvenční formu a metrum, takže jejich básně byly vhodné pro rodiny, které se jimi bavily u domácího krbu - odtud název Fireside Poets, česky asi Básníci od krbu.

James Russell Lowell
Narození	22. února 1819 Cambridge
Úmrtí	12. srpna 1891 (ve věku 72 let) Cambridge
Příčina úmrtí	rakovina
Místo pohřbení	Hřbitov Mount Auburn
Povolání	básník, diplomat, esejista, spisovatel, literární kritik, novinář, pedagog a vydavatel
Alma mater	Harvard Law School Harvardova kolej
Významná díla	The Fountain The First Snowfall The Heritage To the Dandelion Under the Old Elm
Politická příslušnost	Republikánská strana
Manžel(ka)	Maria White Lowell Frances Dunlap
Děti	Blanche Lowell[1] Mabel Lowell Burnett
Rodiče	Charles Lowell[1] a Harriet B. Spence Lowell[1]
Příbuzní	Mary Lowell Putnam, Robert Traill Spence Lowell[1] a Charles Russell Lowell[1] (sourozenci)
Podpis
multimediální obsah na Commons
galerie na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lowell v roce 1838 vystudoval Harvard College a navzdory své pověsti problémového mladíka pokračoval ve studiu a dosáhl titul na harvardské právnické fakultě. Roku 1841 vydal svou první básnickou sbírku a v roce 1844 se oženil s Marií Whiteovou. Manželé měli několik dětí, ačkoli jen jedno se dožilo dospělosti.

Lowell se zapojil se do hnutí za zrušení otroctví, používal svou poezii k vyjádření protiotrokářských názorů a přijal místo redaktora abolicionistických novin ve Filadelfii. Po návratu do Cambridge byl Lowell jedním ze zakladatelů časopisu The Pioneer (Pionýr), který však vydržel pouze tři čísla. Proslulost získal v roce 1848 vydáním satiry A Fable for Critics (Bajka pro kritiky), básně o délce knihy, která si bere na mušku tehdejší literární kritiky a básníky. Ve stejném roce vydal text The Biglow Papers (Biglowovy spisy), který zvýšil jeho slávu. Během své literární kariéry vydal několik dalších básnických sbírek a knih esejů.

Maria zemřela roku 1853 a Lowell v roce 1854 přijal profesuru jazyků na Harvardu. Než v roce 1856 oficiálně převzal učitelské povinnosti, odcestoval do Evropy. Krátce nato se v roce 1857 oženil s Frances Dunlapovou. Téhož roku se Lowell také stal redaktorem časopisu The Atlantic Monthly. Na Harvardu učil celkem dvacet let.

O dvacet let později získal Lowell svou první politickou funkci, pozici velvyslance ve Španělsku. Později byl jmenován velvyslancem u královského dvora Velké Británie. Poslední roky života strávil v Cambridge na stejném statku, kde se narodil, a zemřel tam v roce 1891.

Lowell věřil, že básník má důležitou roli jako prorok a kritik společnosti. Používal poezii na podporu reforem, zejména v boji proti otrokářství. Jeho angažovanost v této věci však v průběhu let kolísala, stejně jako jeho názory na Afroameričany. V dialozích svých postav, zejména v The Biglow Papers, se snažil zachytit pravý yankeeský dialekt. Toto zobrazení lidového jazyka, stejně jako mnoho jeho satir, inspirovalo pro autory jako byli Mark Twain a H. L. Mencken.