Jakub Zahradník

Jakub Zahradník prožil dětství a mládí na pražském Žvahově a Smíchově. Jeho otec Václav Zahradník (1942-2001) byl známý dirigent a skladatel, jeho matka Jaroslava Kubištová (*1937) je autorkou pohádek. Školní docházku zahájil na Zlíchově, později na ZDŠ s výukou angličtiny v Belojannisově (dnes Drtinově) ulici a Na Santošce 17. Ve studiích pokračoval na Gymnáziu Nad Turbovou v Košířích, odkud přestoupil na Státní konzervatoř v Praze, kde v roce 1986 absolvoval studium skladby u Oldřicha Semeráka orchestrální kompozicí Albatros a Běžec.

Jakub Zahradník se skladatelsky projevoval od raného dětství. Studium klavíru začal v LŠU Na Santošce 1. Později se začal vyjadřovat také literárně. Souběžně se u něj projevil organizátorský talent. Jako student v létech 1982 v Županovicích a 1983 ve Skryjích uspořádal velké happeningové festivaly. Na studiích také založil a vedl dva časopisy, z nichž undergroundový Dolmen (1984-5) se nachází v knihovně Libri prohibiti, dále založil divadelní soubor, recitační skupinu a měl četné další aktivity.

Po skončení konzervatoře se živil dva roky jako klávesista v tehdy populární skupině Balet (s níž natočil dva singly a odehrál přes 200 koncertů ročně), dále jako skladatel rozhlasových hudeb k pohádkám, aranžér a pianista v nahrávacích studiích. Působil také v Orchestru Československé televize pod vedením svého otce. Po Sametové revoluci odešel na dva roky do Ansbachu v Německu, kde hrál s hardrockovou cover-skupinou Monroe. Existenčně si tam vypomáhal jako dělník. Po návratu do vlasti v roce 1992 pracoval rok jako topič, než se pro něho našlo další hudební angažmá v muzikálech, kde potom působil deset let. Zažil pražský muzikálový boom 90. let jako klavírista, dirigent, aranžér a nakonec i producent a redaktor: Pippin (1993), Jesus Christ Superstar (1994-7), Jeptišky (1997-8), Benzín a mejkap (1998-9 ve vlastní produkci spolu s Janem Soukupem – firma Pagat Ultimo Musical Productions, s. r. o., dále zkratka PUMP) a Starci na chmelu (1999-2000). Vedl Český muzikálový server (2001-2003). V tomto období se autorsky věnoval básnické a literárně publikační činnosti a organizování. Vydal básnickou prvotinu Zavři oči a sni (vlastní Vydavatelství Obratník, 1993), spolu s Romanem Polákem založil a redigoval Poetickou revui Obratník (1994-7), inicioval, editoval a vydal almanach současné české poezie s názvem Přetržená nit (Obratník, 1996) a pořádal bezpočet dalších akcí např. básnickou soutěž v pražském divadle Viola. V březnu 1994 se oženil s Monikou Rubešovou (roz. Vaskovou), s níž se mu o rok později narodil syn Julián.

Na podzim roku 2000 uvedl se zpěvačkou Pavlou Kapitánovou autorský bluesově-šansonový recitál. Ten potom spolu rozvíjeli a provozovali na jevištích Evropy až do Pavliny tragické smrti v létě 2007. Zahradníkovu tvorbu té doby zachycuje maxisingl Život sám (PUMP, 2002), kniha písňových textů Ztepilé viržínko (Obratník, 2003), CD The Alchemy of Life (Bibi Tonträger + Verlag, Norimberk, 2004), singl Dvakrát o lásce (PUMP, 2007) a CD Pouť přes vyhnanství /Exile Street (František Rychtařík, 2007). V tomto období obnovil spolupráci s Romanem Polákem, který s manželkou otevřel na Smíchově Poetickou kavárnu Obratník (2002-5). Tam se v jeho dramaturgii uskutečnilo 394 představení. Také zde mj. uvedl seriál vlastních kabaretních show Ubrousek básníků (2003-4), které vysílal Český rozhlas Dvojka, nebo aktovku Gerojši (2005). Rok působil jako profesor hudební interpretace na hudebně-dramatickém oddělení Pražské konzervatoře. V roce 2004 založil a čtyři roky pořádal Festival autorského šansonu na Smíchově.

V roce 2007 natočil cyklus písní Five Sea Songs na básně anglické básnířky z Northumberlandu Katriny Porteous, jež se později staly základem jeho nového repertoáru na pomezí jazzu, folku, šansonu a vážné hudby, v němž se začal projevovat také pěvecky. Vyšel mu výbor z poezie Zpěv rozpáleného kamene (Protis, 2007). Jeho klavírní improvizace byly zachyceny na různých videích a na 2-CD s názvem Listen... (PUMP, 2008). V roce 2009 začal spolupracovat s mladou zpěvačkou Lenkou Molovou, flétnistou Robertem Fischmannem a hráčem na foukací harmoniky Charlie Slavíkem. Živá nahrávka tohoto repertoáru v pozměněném složení se zpěvačkami Alenkou Průchovou a Zuzou Ďurdinovou vyšla již po rozpadu skupiny pod názvem Koncert v Betlémské kapli (PUMP, 2014). Ze stejného období je nahrávka cyklu písní The Melly-Belly Songs na básně newcastleského básníka Keitha Armstronga (PUMP, 2013). Další Zahradníkovy klavírní improvizace jsou zachyceny v jeho knize o klavírech s názvem Forte nebo Piano? (PUMP, 2010), která vzešla z úzké spolupráce s klavírnickou rodinou Rendlů. S nimi také zavedl v Praze na dobu jednoho roku prodejní ateliér - tzv. Pianotéku (2009).

Jakub Zahradník se také angažoval jako jednatel Okrašlovacího spolku Terezie v Pohorské Vsi v Novohradských horách, s nímž obnovil tradici místních poutí (poslední v roce 1946), inicioval záchranu místního kostela sv. Linharta a navázal přeshraniční kontakty se spolkem Bucherser Heimat Verein Ericha Altmanna (výuka češtiny a němčiny pro občany na obou stranách hranice).

V roce 2010 začal Jakub Zahradník skládat vážnou hudbu. Jeho latinská vokální Missa Egrensis, fantazie pro harfu a smyčcový kvintet Propadliště času, melodram „Pohádka“, cyklus sborů Otazníky a kantáta s hereckou akcí pro děti Živlové byly natočeny významnými interprety na koncertě v Anežském klášteře v Praze pod titulem Je jen jedna hudba (PUMP 2014) v roce jeho 50. narozenin a jsou také zachyceny obrazově.

V roce 2016 otevřel Jakub Zahradník obchod „s ušlechtilými klavíry“ pod názvem Pianotéka Zahradník v pražském Braníku. Rok poté byl zvolen do čela Kruhu klavírníků, varhanářů, restaurátorů a stavitelů klávesových hudebních nástrojů, kde se angažuje ve prospěch jmenovaných oborů zejména organizací seminářů, panelových diskusí a zájezdů do významných továren, dílen, muzeí a kostelů. Z jeho popudu byl od ročníku 2019/20 na Konzervatoři a střední škole Jana Deyla v Praze zřízen obor klavírník. Součástí této jeho práce je i rozsáhlá publikační činnost (např. články v Hudebních rozhledech a oborovém časopise Europiano aj.).

• www.pianoteka.cz
• www.kruhkv.cz
• https://www.europiano.org/