Jaderná elektrárna Stendal

Jaderná elektrárna Stendal je nedokončená jaderná elektrárna v Německé demokratické republice, poblíž města Arneburg v dnešní spolkové zemi Sasko-Anhaltsko, ale v důsledku sjednocení Německa nebyla nikdy dostavěna, natož uvedena do provozu.

Jaderná elektrárna Stendal
StátVýchodní Německo Východní Německo
StavNedokončeno/zdemolováno
Začátek výstavby1. prosince 1982
Plánovaná životnost60 let
Jaderná elektrárna
Plánované reaktory4 × 1 000 MWe
Typ reaktorůVVER
PalivoU235
Elektrická energie
Výkon po dokončení4000 MWe
Souřadnice52°43′26,88″ s. š., 12°1′9,57″ v. d.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaderná elektrárna měla disponovat čtyřmi tlakovodními reaktory identickým těm, jaké byly instalovány v české jaderné elektrárně Temelín.

Historie a technické informace

Rozestavěná elektrárna v roce 1991

Jaderná elektrárna Stedal se měla stát největší jadernou elektrárnou v celém Německu.

Původně východoněmecká vláda uvažovala nad výstavbou tří tlakovodních reaktorů o výkonu 1300 MW od Kraftwerk Union, podobné tomu, jaký se nachází na druhém bloku JE Biblis. V září 1979 však vyla se Sovětským svazem podepsána dohoda o výstavbě jaderné elektrárny o čtyřech blocích s výkonem 1000 MW s tlakovodním reaktorem VVER-1000/320 dle podobnému projektu, jako jsou například jaderné elektrárny Balakovo, Rostov, nebo Temelín. První zemní práce započaly brzy poté.

Výstavba samotné elektrárny a jejího prvního bloku začala 1. prosince 1982 a druhého bloku 1. prosince 1984. Výstavba reaktorů 3 a 4 nestihla být zahájena.

Spuštění bloků bylo zamýšleno následovně: 1. blok - prosinec 1991, 2. blok - červen 1993, 3. blok - prosinec 1996, 4. blok - červen 1997.

Výstavba byla z důvodu sjednocení Německa v listopadu 1989 zastavena a pokusy o obnovení výstavby v roce 1990 nebyly úspěšné kvůli rozdílným bezpečnostním požadavkům a "nemožnost" elektrárnu dovybavit tak, aby byla "bezpečná". Ve skutečnosti šlo ale o důvody ekonomické. V roce 1990 byl první blok dokončen asi z 85% a druhý blok asi 15%. Výstavba dalších bloků nebyla zahájena a nezapočaly ani práce na základové spáře. Ani pro jeden reaktor nebyla nikdy vyrobena žádná tlaková nádoba, parogenerátor nebo turbína.

Tři dokončené chladicí věže elektrárny byly za pomoci výbušnin zdemolovány v letech 19941999. Původně se zamýšlelo zachování chladicích věží pro uhelnou elektrárnu, ale nakonec k tomu nedošlo. Lokalita je využívána jako průmyslová zóna.

Informace o reaktorech

Jaderná elektrárna Stendal
Reaktor Typ reaktoru Výkon Zahájení

výstavby

Připojení k síti Uvedení do provozu Uzavření
Čistý Hrubý
Stendal-1 VVER-1000/320 900 MW 970 MW 1. 12. 1982 prosinec 1991 Výstavba zrušena 1. 3. 1991
Stendal-2 VVER-1000/320 900 MW 970 MW 1. 12. 1984 červen 1993
Stendal-3 VVER-1000/320 950 MW 1000 MW 1987 prosinec 1996
Stendal-4 VVER-1000/320 950 MW 1000 MW 1988 červen 1997

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Stendal Nuclear Power Plant na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.