Jaderná elektrárna Stendal
Jaderná elektrárna Stendal je nedokončená jaderná elektrárna v Německé demokratické republice, poblíž města Arneburg v dnešní spolkové zemi Sasko-Anhaltsko, ale v důsledku sjednocení Německa nebyla nikdy dostavěna, natož uvedena do provozu.
Jaderná elektrárna Stendal | |
---|---|
Stát | Východní Německo |
Stav | Nedokončeno/zdemolováno |
Začátek výstavby | 1. prosince 1982 |
Plánovaná životnost | 60 let |
Jaderná elektrárna | |
Plánované reaktory | 4 × 1 000 MWe |
Typ reaktorů | VVER |
Palivo | U235 |
Elektrická energie | |
Výkon po dokončení | 4000 MWe |
Souřadnice | 52°43′26,88″ s. š., 12°1′9,57″ v. d. |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jaderná elektrárna měla disponovat čtyřmi tlakovodními reaktory identickým těm, jaké byly instalovány v české jaderné elektrárně Temelín.
Historie a technické informace
Jaderná elektrárna Stedal se měla stát největší jadernou elektrárnou v celém Německu.
Původně východoněmecká vláda uvažovala nad výstavbou tří tlakovodních reaktorů o výkonu 1300 MW od Kraftwerk Union, podobné tomu, jaký se nachází na druhém bloku JE Biblis. V září 1979 však vyla se Sovětským svazem podepsána dohoda o výstavbě jaderné elektrárny o čtyřech blocích s výkonem 1000 MW s tlakovodním reaktorem VVER-1000/320 dle podobnému projektu, jako jsou například jaderné elektrárny Balakovo, Rostov, nebo Temelín. První zemní práce započaly brzy poté.
Výstavba samotné elektrárny a jejího prvního bloku začala 1. prosince 1982 a druhého bloku 1. prosince 1984. Výstavba reaktorů 3 a 4 nestihla být zahájena.
Spuštění bloků bylo zamýšleno následovně: 1. blok - prosinec 1991, 2. blok - červen 1993, 3. blok - prosinec 1996, 4. blok - červen 1997.
Výstavba byla z důvodu sjednocení Německa v listopadu 1989 zastavena a pokusy o obnovení výstavby v roce 1990 nebyly úspěšné kvůli rozdílným bezpečnostním požadavkům a "nemožnost" elektrárnu dovybavit tak, aby byla "bezpečná". Ve skutečnosti šlo ale o důvody ekonomické. V roce 1990 byl první blok dokončen asi z 85% a druhý blok asi 15%. Výstavba dalších bloků nebyla zahájena a nezapočaly ani práce na základové spáře. Ani pro jeden reaktor nebyla nikdy vyrobena žádná tlaková nádoba, parogenerátor nebo turbína.
Tři dokončené chladicí věže elektrárny byly za pomoci výbušnin zdemolovány v letech 1994 až 1999. Původně se zamýšlelo zachování chladicích věží pro uhelnou elektrárnu, ale nakonec k tomu nedošlo. Lokalita je využívána jako průmyslová zóna.
Informace o reaktorech
Reaktor | Typ reaktoru | Výkon | Zahájení
výstavby |
Připojení k síti | Uvedení do provozu | Uzavření | |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Čistý | Hrubý | ||||||
Stendal-1 | VVER-1000/320 | 900 MW | 970 MW | 1. 12. 1982 | prosinec 1991 | Výstavba zrušena 1. 3. 1991 | |
Stendal-2 | VVER-1000/320 | 900 MW | 970 MW | 1. 12. 1984 | červen 1993 | ||
Stendal-3 | VVER-1000/320 | 950 MW | 1000 MW | 1987 | prosinec 1996 | ||
Stendal-4 | VVER-1000/320 | 950 MW | 1000 MW | 1988 | červen 1997 |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Stendal Nuclear Power Plant na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaderná elektrárna Stendal na Wikimedia Commons