Jack Lang

Jack Mathieu Émile Lang (* 2. září 1939 Mirecourt) je francouzský politik, člen Socialistické strany.

Jack Lang
Stranická příslušnost
Členství	Socialistická strana Unified Socialist Party
Narození	2. září 1939 (82 let) Mirecourt
Choť	Monique Buczynski (od 1961)
Děti	Valérie Langová
Alma mater	Pařížský institut politických věd (do 1961) Palais de l'Université de Nancy
Profese	politik, učitel a právník
Ocenění	Řád proti šílené vážnosti (1992) rytíř Řádu čestné legie (1994) velkodůstojník Řádu peruánského slunce (2007) důstojník Řádu čestné legie (2015)
Webová stránka	jack-lang.over-blog.fr
Commons	Jack Lang (French politician)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jeho otec Roger Lang pocházel ze zámožné asimilované židovské rodiny, matka Marie-Luce Bouchetová je katolička. Získal doktorát na Institut d'études politiques de Paris a vyučoval veřejné právo na Univerzitě v Nancy, kde také vedl školní divadlo a stál u zrodu mezinárodního divadelního festivalu v Nancy. Od roku 1972 byl ředitelem Théâtre national de Chaillot.

V roce 1977 byl za socialisty zvolen poslancem Národního shromáždění a v roce 1981 ho premiér Pierre Mauroy jmenoval ministrem kultury. Lang tuto funkci zastával v letech 1981–1986 a 1988–1992. Během jeho působení se rozpočet ministerstva více než zdvojnásobil;[1] zasadil se o přijetí Langova zákona, který stanovil maximální marži při prodeji knih na pět procent, zavedl svátek Fête de la Musique a projekce klasických filmů v Palais de Tokyo, vytvořil Národní choreografické centrum a Národní centrum cirkusových umění, podporoval velkolepé stavby jako La Grande Arche, Pyramida v Louvru nebo Zénith de Paris.[2]

V letech 1983 až 1989 zasedal v Pařížské radě a v letech 1989 až 2000 starostou města Blois. V období 1992–1993 a 2000–2002 zastával funkci ministra školství, v letech 1994 až 1997 byl poslancem Evropského parlamentu. Byl rovněž zakladatelem Unie evropských divadel, v roce 1997 předsedal porotě Berlínského mezinárodního filmového festivalu, byl zvláštním vyslancem prezidenta Nicolase Sarkozyho na Kubě a v Severní Koreji, působil jako poradce Organizace spojených národů pro boj s pirátstvím,[3] od roku 2013 stojí v čele správní rady Institut du monde arabe.