Jablko sváru

Obraz Paridův soud namalovaný Fransem Florisem v polovině 16. století zobrazující Parida předávajícího jablko sváru do rukou bohyně krásy Afrodity

Než se trojský princ Paris narodil, jeho matka měla sen, že porodila hořící pochodeň a celá Trója shořela. Symbolika byla nad slunce jasná – Paris přinese zkázu. Chlapec byl proto ihned po narození odložen v horách. Řecká mytologie a antické tragédie ovšem jednohlasně praví, že před osudem utéct nelze. V božském světě, který probíhal v časové paralele s tím lidským, se měla konat svatba bohyně Thetis s člověkem. Na svatbu dostali pozvánku všichni bohové – až na bohyni sváru Eris. Naplněná touhou po pomstě utrhla ze zahrady Hesperidek zlaté jablko. Za chvíli už jablíčko opatřené nápisem „Té nejkrásnější“ putovalo mezi Héru, Athénu a Afroditu. Když Paris coby pastýř hlídal své stádo, tři bohyně jej požádaly, aby zhodnotil, která z nich oplývá největším půvabem. Podle Parida to byla Afrodita. Ta mu odměnou slíbila, že se ožení s nejkrásnější ženou na světě, spartanskou královnou Helenou. Bohyně mu také odtajnila jeho původ a Paris se záhy vydal do Tróji, kde se představil svým biologickým rodičům. Později se setkal s Helenou a přiměl ji, aby s ním utekla. Útěk způsobil válku trvající celých deset let. Trója byla nakonec vybrakována a srovnána se zemí. Zlaté jablko, zvané také jako Paridovo zlaté jablko nebo jablko sváru, tehdy způsobilo ohromnou tragédii.

Frekventované "jablko sváru" je někdy nahrazeno méně frekventovaným spojením "zlaté jablko".[1] To zaznamenává v proměnách času stále širší škálu užívání. Kontextuální zasazení jsou různá: Nákupní maniaci si pod zlatým jablkem připomenou populární obchodní centrum, intelektuálové brodící se napříč knihkupectvími zase osobitou poetiku Jana Skácela[2] („V lese na zlaté jabloni / rozkvétá večer, přes den roste / a v pohádce je všechno prosté / z ryzího zlata jablko. / Kdo utrhne je, pověz, kdo?“) nebo Milana Kundery[3] (povídka Zlaté jablko věčné touhy), případně historický román Zlaté jablko (v originále Der Goldene Apfel – Geschichten aus der Geschichte)[4] Sigrid-Marie Größingové. Tento stručný výčet slouží jako důkaz toho, že kolokace "zlaté jablko" je v českém jazykovém obrazu světa[5] ustálená a ukotvená.