Jaan Künnap

Künnap chodil do školy v Kose i v Tallinnu, kde žije od roku 1969.

V letech 1971–1994 pracoval jako hlubinný potápěč na záchranné lodi. Během této doby zaznamenal více než 3 000 hodin času potápění a zaznamenal hloubky až 80 m.

Vylezl na vrchol více než 150 hor.[1] Künnap získal v roce 1987 cenu Sněžný Leopard,[3] v roce 1999 o něm byl natočen film se stejným názvem (Lumeleopard; 1999). V letech 1983 až 1988 byl prezidentem Tallinského alpinistického klubu a od roku 1999 vede horolezecký klub, který nese jeho jméno.

Vylezl na vrchol několika sedmitisícovek (a v případě některých z nich, jako je nejvyšší hora Tádžikistánu Qullai Ismoili Somoni, dosáhl úspěšně několikrát). Technicky vyšplhal přes 8 000 m; na vrchol osmitisícovky však úspěšně nedosáhl. Během svého výstupu na Čo Oju, osmistisícovku, na kterou vylezl, vystoupil nad 8 000 m, ale začal sestupovat, než dosáhl vrcholu.[4]

Künnap se zúčastnil více než padesáti výstav fotografií a vystoupil na stupních vítězů v mnoha fotografických soutěžích. Je autorem dvou knih a producentem několika dokumentů.[5] Od roku 1998 pracoval jako fotograf v Tallinském městském muzeu.[1] Přidal také stovky fotografií na Wikipedii a byl vybrán jako nejlepší Wikifotograf roku 2019 v Estonsku.[6]

V roce 1987 obdržel cenu Sněžný leopard společně s Kalevem Muru a Alfredem Lõhmusem.[7]

V roce 2001 byl poctěn 3. třídou Řádu estonského Červeného kříže.[8]