Jāzeps Vītols

Jāzeps Vītols (26. červenec 1863, Valmiera – 24. duben 1948, Lübeck) byl lotyšský hudební skladatel.

Jāzeps Vītols
Narození	26. července 1863 Valmiera, Ruské impérium Ruské impérium (dnešní Lotyšsko)
Úmrtí	24. dubna 1948 (ve věku 84 let) Lübeck
Místo pohřbení	Rižský lesní hřbitov
Alma mater	Petrohradská konzervatoř
Povolání	klavírista, dirigent, hudební skladatel, vysokoškolský učitel a hudební kritik
Zaměstnavatel	Petrohradská konzervatoř
Ocenění	Řád tří hvězd
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Narodil se do rodiny učitele v městě Valmiera na severu Lotyšska, asi 100 km severovýchodně od Rigy. Skladbu vystudoval na Petrohradské konzervatoři pod vedením Nikolaje Rimského-Korsakova. Absolvoval roku 1886, na konzervatoři ovšem zůstal jako pedagog a roku 1901 zde získal titul profesora. K jeho žákům patřil např. Sergej Prokofjev. V Petrohradě vedl také lotyšský pěvecký sbor a žil tam až do roku 1918, kdy se vrátil do Rigy, jež se v té době stala hlavním městem nového lotyšského státu. Zde se stal ředitelem opery a roku 1919 založil v Rize konzervatoř, na níž od jejího založení až do roku 1944 působil jako rektor. Konzervatoř dnes nese Vitolsovo jméno (Jazepa Vitola Latvijas Muzikas Akademija). Organizoval v té době lotyšský hudební a kulturní život, přitom též komponoval. Jeho dílo čítá 850 hudebních děl, mezi nimi jedno oratorium, dvě kantáty, jednu symfonii, 103 skladeb pro pěvecký sbor, mnoho skladeb pro klavír a také 300 upravených lotyšských lidových písní. Zemřel v emigraci v Německu, jeho ostatky byly do Lotyšska převezeny roku 1993.[1]