Jānis Ruģēns

Od roku 1850 pracoval jako asistent učitele, kvůli špatnému zdraví nemohl pracovat jako samostatný učitel. [1] Pracoval ve farní škole ve Valmieře. Pracoval také jako tlumočník a úředník u okresního soudu ve Valmieře.

Ruģēnsovou první publikací byla báseň „Vecs gads“, která vyšla 18391228a28. prosince 1839 v novinách „Tas Latviešu Draugs“ (Lotyšský přítel). Jeho historicky-publicistickou prózou „Ar acīm redzēts ceļš uz Vidzemes debesīm“, kterou napsal v roce 1843, se inspirovali mnozí další publicisté, včetně Ernesta Dinsberga a Jānise Austriņše.[1] Ve svých dílech propagoval myšlenky lotyšského národního obrození.[2]

Publikoval sbírku básní „Dažādu dziesmiņu krājums“ (Sbírka různých písniček, 1862–1863).[2] Ruģēns se proslavil především svými spisy a básněmi jako „Latviešu draugu dziesmas" (Píseň lotyšských přátel): Kad atnāks latviešiem tie laiki“ (Kdy Lotyšům nastanou ty časy?), „Vēl tagad mūsu tautā“ (Stále ještě v naší vlasti), „Tāpēc esi latvietis dzimis“ (Proto ses narodil Lotyšem), které propagovaly myšlenky lotyšského národní obrození a podporovaly národní myšlenky. Ruģēnsovy rukopisy jsou uloženy v Lotyšské národní knihovně. Roku 1939 vydal rozsáhlý výběr z díla pod názvem „Kad atnāks latviešiem tie laiki?“ (Kdy Lotyšům nastanou ty časy?). Překládal a přebásňoval díla německých básníků, včetně Johanna Wolfganga von Goetheho, Friedricha Schillera, Ludwiga Uhlanda nebo Heinricha von Kleista.[1] Přebásnil také populární píseň „Ziemassvētkos“ (O Vánocích).

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jānis Ruģēns na lotyšské Wikipedii.