Józef Czechowicz
Józef Czechowicz (15. března 1903 v Lublinu – 9. září 1939 tamtéž) byl polský avantgardní básník meziválečného času, v třicátých letech silně spjatý s literární skupinou Kwadryga. Byl aktivním účastníkem literárního života Lublina (i autorem mnoha lyrických děl věnovaných tomuto městu), redaktorem několika časopisů (především literárních a dětských) a též pracovníkem Polského rozhlasu, pro které psal rozhlasové pořady.
| Józef Czechowicz | |
|---|---|
 | |
| Narození | 15. března 1903 Lublin |
| Úmrtí | 9. září 1939 (ve věku 36 let) Lublin |
| Místo pohřbení | Lipowa Street cemetery, Lublin |
| Povolání | básník, překladatel a spisovatel |
| Národnost | Poláci |
| Témata | literatura |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
 citáty na Wikicitátech | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tvorba
Patří k nejosobitějším a nejpodmanivějším básníkům polské avantgardy. Pro silný existenciální rozměr jeho veršů zájem o ně přetrvává do současnosti, mluví se dokonce o jakési „czechowiczovské módě“.
Ještě před druhou světovou válkou se v jeho silně sugestivních, snových až hypnotických verších objevuje apokalyptická atmosféra a katastrofismus. Výrazně vystupuje i rovina intimní, což lze pozorovat na příklad na často tematizovaném vztahu k matce a jiným blízkým osobám, také však na zpočátku senzualisticky pojatých erotických motivech.
Seznam děl
- Kamień, Lublin 1927, Kámen
.jpg.webp)
Józef Czechowicz, 1937. - Dzień jak co dzień. Wiersze z lat 1927, 1928, 1929, Warszawa 1930, Den jak jindy
- Ballada z tamtej strony, Warszawa 1932; Balada z druhé strany
- Stare kamienie (wspólnie z F. Arnsztajnową), Lublin 1934, Staré kamení
- W błyskawicy. Poezje, Warszawa 1934, V blesku
- Nic więcej, Warszawa 1936, Nic víc
- Czasu jutrzennego, 1937, wyst. Warszawa Teatr Nowy 1939, Za jitřního času
- Nuta człowiecza, Warszawa 1939, Člověčí nota
- český výbor Zaklínání kamene, Praha 1989; vybrala a přeložila: Vlasta Dvořáčková
Ukázka
pod popelem
popelný vichře zda jsi proto vál
abys mé jméno ze skal vymazal
hlavy spánkem ovinuté v tmě
k poli máku vede černý kozel
viděl jsem v houslové roklině
vlaštovku viset jak hrozen
stíny se v stínech plaví
tvary se rytmům vzdají
světlost krvavopaví
úvaly rozkvítají
z vod moře ženy zlatorohé
jdou jdou si pro něžnosti
v jalovčí rudý oheň
v prorockém ohni keře šustí
k jakým hranicím vát a plout s vánkem
aby z nich nečpěly bahno a dým
vichru popelný tanec
mé jméno ze skal stírá
žíznivím
(překlad: Vlasta Dvořáčková)
Odkazy
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Józef Czechowicz na Wikimedia Commons
- Osoba Józef Czechowicz ve Wikicitátech
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Józef Czechowicz
- Výbor z Czechowiczových básní v originále
