Izotopy vápníku

Vápník (20Ca) má 25 známých izotopů od 34Ca po 58Ca. Má pět stabilních izotopů, 40Ca, 42Ca, 43Ca, 44Ca a 46Ca, a jeden další izotop, 48Ca, s tak dlouhým poločasem přeměny, že je v praxi považován za stabilní. Nejběžnější izotop, 40Ca, a 46Ca jsou z energetického hlediska teoreticky nestabilní, ovšem radioaktivní přeměny u nich nebyly pozorovány. Vápník má rovněž kosmogenní izotop 41Ca, jehož poločas přeměny má hodnotu 99 400 let.[1] Na rozdíl od ostatních kosmogenních radionuklidů, které vznikají v atmosféře, se tento izotop tvoří neutronovou aktivací. Většina jej vzniká ve svrchním metru půdy, kde je ještě působení neutronů z kosmického záření dostatečně silné. 41Ca se stal objektem zájmu při studiu hvězd, neboť se přeměňuje na 41K, indikátor anomálií ve Sluneční soustavě.

Nejstabilnějším umělým izotopem je 45Ca s poločasem 162,61 dne. Všechny další izotopy mají poločas kratší než 5 dnů, většinou pod 1 minutu. Nejméně stabilní je 34Ca, jehož poločas přeměny je kratší než 35 nanosekund.[1]

40Ca představuje asi 97 % přírodního vápníku a je také, společně s 40Ar, jedním z produktů přeměny 40K. V geologii se hojně využívá K-Ar datování, značný výskyt vápníku-40 jeho podobné využití znemožňuje.

Seznam izotopů
symbol
nuklidu		 Z(p) N(n)  
hmotnost izotopu (u)
 		 poločas přeměny[1] způsob(y)
přeměny[1]		 produkt(y)
přeměny[2]		 jaderný
spin[1]		 reprezentativní
izotopové
složení
(molární zlomek)[1]		 rozmezí přirozeného
výskytu
(molární zlomek)
34Ca 20 14 34,014 12(32) <35 ns p 33K 0
35Ca 20 15 35,004 94(21) 25,7(2) ms β+, p (95,9 %) 34Ar +1/2
β+, 2p (4,1 %) 33Cl
36Ca 20 16 35,993 09(4) 102(2) ms β+, p (54,3 %) 35Ar 0
β+ (45,7 %) 36K
37Ca 20 17 36,985 870(24) 181,1(10) ms β+, p (82,1 %) 36Ar +3/2
β+ (17,9 %) 37K
38Ca 20 18 37,976 318(5) 440(12) ms β+ 38K 0
39Ca 20 19 38,970 719 7(20) 859,6(14) ms β+ 39K +3/2
40Ca[3] 20 20 39,962 590 98(22) Pozorovatelně stabilní[4] 0 0,969 4(16) 0,969 33–0.969 47
41Ca 20 21 40,962 278 06(26) 9,94(15)×104 r ε 41K -7/2 Stopy[5]
42Ca 20 22 41,958 618 01(27) Stabilní 0 0,006 47(23) 0,006 46–0,006 48
43Ca 20 23 42,958 766 6(3) Stabilní -7/2 0,001 35(10) 0,001 35
44Ca 20 24 43,955 481 8(4) Stabilní 0 0,020 9(11) 0,020 82–0,020 92
45Ca 20 25 44,956 186 6(4) 162,61(9) d β− 45Sc -7/2
46Ca 20 26 45,953 692 6(24) Pozorovatelně stabilní[6] 0 4(3)×10−5 4×10−5
47Ca 20 27 46,954 546 0(24) 4,536(3) d β− 47Sc -7/2
48Ca[7] 20 28 47,952 534(4) Pozorovatelně stabilní[8] 0 0,001 87(21) 0,001 86–0,001 88
49Ca 20 29 48,955 674(4) 8,718(6) min β− 49Sc -3/2
50Ca 20 30 49,957 519(10) 13,9(6) s β− 50Sc 0
51Ca 20 31 50,961 5(1) 10,0(8) s β− (>99,9 %) 51Sc -3/2
β−, n (<0,1 %) 50Sc
52Ca 20 32 51,965 10(75) 4 600(30) ms β− (98 %) 52Sc 0
β−, n (2 %) 51Sc
53Ca 20 33 52,970 05(54) 461(90) ms β− (60 %) 53Sc -3/2, -5/2
β−, n (40 %) 52Sc
54Ca 20 34 53.97435(75)# 107(14) ms β− 54Sc 0
β−, n 53Sc
55Ca 20 35 54,980 55(75) 22(2) ms β− 55Sc -5/2
56Ca 20 36 55,985 57(97) 11(2) ms β− 56Sc 0
57Ca 20 37 56,992 36(107) >620 ns β− 57Sc -5/2
β−, n 56Sc
58Ca 20 38 >620 ns β− 58Sc 0

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Isotopes of calcium na anglické Wikipedii.


  1. Archivovaná kopie. www.nndc.bnl.gov [online]. [cit. 2017-07-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-22.
  2. Stabilní izotopy tučně
  3. Nejtěžší nuklid se stejným počtem protonů a neutronů, u něhož nebyla pozorována radioaktivní přeměna
  4. Předpokládá se dvojitý záchyt elektronu, s poločasem větším než 5,9×1021 let, za vzniku 40Ar.
  5. Kosmogenní nuklid
  6. Předpokládá se dvojitá β− přeměna, s poločasem delším než 2,8×1015 r, na 46Ti.
  7. Prvotní nuklid
  8. Předpokládá se dvojitá β− přeměna na 48Ti (s poločasem delším než 5,8×1022 r).

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.