Izotopy síry

Síra (16S) má 24 známých izotopů s nukleonovými čísly od 26 do 49, čtyři z nich jsou stabilní: 32S (přirozený výskyt 94,99 %), 33S (0,75 %), 34S (4,25 %) a 36S (0,01 %)[1], také je znám jaderný izomer 43mS. Výrazná převaha síry-32 se vysvětluje její tvorbou z uhlíku-12 pohlcením pěti jader 4He v alfa procesu v supernovách typu II (viz spalování křemíku).

S výjimkou 35S mají radioizotopy síry krátké poločasy přeměny. 35S vzniká tříštěním z 40Ar v atmosféře Země. Poločas přeměny tohoto izotopu je přibližně 87,4 dne. Druhý nejstabilnější radioizotop síry je 38S s poločasem 170,3 min. Nejméně stabilní je 49S s poločasem pod 200 ns.[1]

Při vysrážení sulfidových minerálů může izotopové vyrovnávání mezi pevnými látkami a kapalinami způsobit drobné odchylky v hodnotách δS-64 vzniklých minerálů. Tyto rozdíly lze využít k odhadu teploty, při níž k vyrovnání došlo. δC-13 a δS-34 společně přítomných uhličitanů a sulfidů je možné použít k určení pH a fugacity kyslíku v rudonosných kapalinách během vzniku rud.

Ve většině lesních ekosystémů jsou sírany získávány především z atmosféry; zvětrávání rudných minerálů také dodává síru. Rozdílné izotopové složení síry se používá k určení zdrojů znečištění.

Seznam izotopů

symbol
nuklidu
Z(p) N(n)  
hmotnost izotopu (u)
 
poločas přeměny[1] způsob(y)
přeměny[1]
produkt(y)
přeměny[2]
jaderný
spin[1]
reprezentativní
izotopové
složení
(molární zlomek)[1]
rozmezí přirozeného
výskytu
(molární zlomek)
excitační energie
26S 16 10 26,027 88(32) <79 ns 2p 24Si 0
27S[3] 16 11 27,018 83(22) 15,5(15) ms β+ (96,6 %) 27P +5/2
β+, p (2,3 %) 26Si
β+, 2p (1,1 %) 25Al
28S 16 12 28,004 37(17) 125(10) ms β+ (79,3 %) 28P 0
β+, p (20,7 %) 27Si
29S 16 13 28,996 61(5) 188(4) ms β+ (53,0 %) 29P +5/2
β+, p (47,0 %) 28Si
30S 16 14 29,984 903(3) 1,178(5) s β+ 30P 0
31S 16 15 30,979 554 7(16) 2,553 4(1) s β+ 31P +1/2
32S 16 16 31,972 071 00(15) Stabilní 0 0,949 9 0,944 54-0,952 81
33S 16 17 32,971 458 76(15) Stabilní +3/2 0,0075 0,007 30-0,007 93
34S 16 18 33,967 866 90(12) Stabilní 0 0,042 5 0,039 76-0,047 34
35S 16 19 34,969 032 16(11) 87,37(4) d β 35Cl +3/2 Stopy[4]
36S 16 20 35,967 080 76(20) Stabilní 0 10−4 10−4
37S 16 21 36,971 125 57(21) 5,05(2) min β 37Cl -7/2
38S 16 22 37,971 163(8) 170,3(7) min β 38Cl 0
39S 16 23 38,975 13(5) 11,5(5) s β 39Cl -7/2
40S 16 24 39,975 45(15) 8,8(22) s β 40Cl 0
41S 16 25 40,979 58(13) 2,600(14) s β (>99,9 %) 41Cl -7/2
β, n (<0,1 %) 40Cl
42S 16 26 41,981 02(13) 1,030(30) s β (>99,0 %) 42Cl 0
β, n (<1,0 %) 41Cl
43S 16 27 42,987 15(22) 273(27) ms β (60 %) 43Cl -3/2
β, n (40 %) 42Cl
43mS 319(5) keV 480(50) ns -7/2
44S 16 28 43,990 21(42) 100(1) ms β (82 %) 44Cl 0
β, n (18 %) 43Cl
45S 16 29 44,996 51(187) 68(2) ms β, n (54 %) 44Cl -3/2
β (46 %) 45Cl
46S 16 30 46,000 75(75) 50(8) ms β 46Cl 0
47S 16 31 47,008 59(86) >200 ns β 47Cl -3/2
48S 16 32 48,014 17(97) >200 ns β 48Cl 0
49S 16 33 49,023 62(102) <200 ns n 48S -3/2

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Isotopes of sulfur na anglické Wikipedii.

  1. Archivovaná kopie. www.nndc.bnl.gov [online]. [cit. 2017-06-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-22.
  2. Stabilní izotopy tučně
  3. Má 2 halové protony
  4. Kosmogenní

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.